Převzato z webu OAF, bez jakýchkoliv obsahových úprav. Téma, kterému se text věnuje je stále se opakující téma menšího zla, účasti či podpory některého subjektu ve volebním cirkuse. Mnozí z vás mají v této otázce asi už dlouho jasno. Přesto je asi na místě znovu si připomenout,že anarchismus a volby jsou dva protiklady.
Blíží se komunální volby a strany či hnutí opět začínají slibovat hory doly, jen aby si díky našim hlasům urvaly kousek moci. Nebudeme letos znovu recyklovat notoricky známé články či manifesty o tom, že kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali. Zamysleme se tentokrát nad těmi, kteří se označují za anarchisty, ale přitom chodí k volebním urnám. Zkusme si odpovědět na otázku, zda lze vůbec chodit k volbám a přitom zůstat anarchist(k)ou.
Nejznámější postavičkou hnutí, která splňuje výše uvedenou definici, je politolog Ondřej Slačálek. Ten před loňskými parlamentními volbami zveřejnil na státotvorném levicovém webu A2larm článek Zpověď bývalého nevoliče, kde zcela demagogicky obhajuje své rozhodnutí hodit hlas Zeleným.