Přišlo mejlem – zveřejňujeme bez jakýchkoliv slohových či obsahových úprav.
TEXT NEMUSÍ VE VŠEM KORESPONDOVAT S VĚTŠINOVÝMI POSTOJI NAŠÍ KOMUNITY.
Anarchisté a anarchistky si často kladou otázku, co je zdroj vlastních
neúspěchů. Místo analýzy však nezřídka sahají ke stereotypním a
povrchním závěrům. Vystačí si s očerňujícími nálepkami domnělých
„původců zla“, nezkoumají situaci z blízka a do hloubky. Vlastní
neúspěchy tím jen násobí. Protože, kde není analýza neúspěchu a
především pak ta sebekritická, tam je vždy sklon k opakování chyb.
Přinášíme krátké zamyšlení nad nadcházejícími parlamentními volbami.
Policejní zákrok v Teplicích, při kterém zemřel Stanislav Tomáš,
Každý dělá chyby, které si těžko přiznává. Já také. Každý se občas
Chápeme co autora k napsání tohoto textu vedlo. S Lukášem se v některých věcech názorově rozcházíme a i když nikdy nebyl součástí našeho kolektivu, přesto ho považujeme za našeho „bratra“ (chcete-li soudruha). Mnoho z nás ho bere i v osobní rovině za osobu víc než blízkou. Je to člověk, který svůj život zasvětil boji za svobodu. Samozřejmě má i své slabé stránky a jako každý z nás někdy „šlápne vedle“. Mnohdy jsme vedli dlouhotrvající debaty týkající se všemožných témat, kdy jsme nedokázali najít shodu. Přesto mezi námi nikdy nevzniklo ani semínko nevraživosti. Je poctivé přiznat, že L. dokáže být v debatách nekompromisní. To ale nic neubírá na tom, že akceptuje i názory ostatních, byť s nimi třeba nesouhlasí. Pro všechny ty, co mají potřebu se vyjadřovat k jeho osobě, bez toho aby s ním pohovořili a věděli o kom ani o čem vlastně mluví, je těžké něco vzkazovat. Všichni co jste L. poznali, víte co je za člověka a anarchistu.