Přesně před deseti lety byla podepsána mezi ČSSD a ODS tzv. Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí, která nadobro demaskovala demokratickou iluzi, kterou se celé devadesátky zaštiťovala vládní politická garnitura. Jaké si z Opoziční smlouvy můžeme odnést ponaučení?
Nejsem squatter ze Šatovky ani obyvatel šárecké lokality. Přesto bych se rád vyjádřil k Otevřenému dopisu spolku Šáreckého údolí squatterům i k okolnostem kolem obsazené budovy.
Autonomní iniciativa je životní krev anarchie.
Je-li někdo pod hrozbou násilí nucen pro jiného pracovat bez nároku na
odměnu, dochází k tomu, čemu se běžně říká zotročování nebo
vykořisťování. Když se však takových praktik dopouští česká policie a
soudy, sami tomu říkají jinak: příprava odsouzených na zaměstnání a
výpomoc státu. Nemá smysl se přít o vhodná slova tam, kde je očividné,
že se státní instituce dopuštějí organizovaného zločinu na vězních. Jde
o to takovým zločinům zamezit.
Následující text nám přišel emailem. Uveřejňujeme ho v původním znění bez úprav.
Už dlouho mě sere, v co se veganství proměnilo.
Určitě nejsem sám.
Nejsem ani rád, když musím trávit čas smolením textu, který by dával smysl.
Článku, který by byl k pochopení.
Ale mám to o dost jednodušší v tom, že si nic nebudu vymýšlet. Nebudu vypočítávat a taktizovat v tom, jak vše napíšu, aby se fikce a můj zájem proměnily v chtěnou realitu.
Buďto jsi sráč, který vykořisťuje druhé nebo se musíš takovými nechat vykořisťovat, ať můžeš prostřednictvím získaných peněz uspokojit své potřeby. Taky nemusíš vykořisťovat ani být vykořisťován – tedy můžeš být bez peněz – a žít mizerný život o hladu a v chudobě. To jsou ty “úžasné” možnosti, které nabízí kapitalismus. Ale co když žádnou z těhle sraček nechceš?
Když se vysloví jméno George Orwell, většina lidí si vybaví nejznámější
díla jako 1984 nebo Farma zvířat. Díky tomu je tento spisovatel oceňován
především jako skvělý kritik totalitních a manipulativních tendencí v
lidské společnosti. Orwellova tvorba má ale další rovinu, kterou lze
vysledovat například v knize Na dně v Paříži a Londýně. Zde formou
zápisků přibližuje životní realitu lidí, kteří žijí na úplném okraji
společnosti v otřesných podmínkách. Jeho zápisky jsou nejen velmi
poutavé, ale také autentické. Orwell je totiž nepsal z pohodlné pozice
dobře zaopatřeného spisovatele. Vše vychází z jeho osobních zkušeností,
které načerpal, když jako chudý žil mezi chudými. Jeho vyprávění tak
dostává velmi syrovou a realistickou podobu.
V současnosti se stáváme v globálním měřítku svědky dalšího podstatného historického zlomu ve vývoji lidské společnosti. Čím dál častěji slýcháme o krizi demokracie. Asi by bylo předčasné mluvit o konci demokracie jako takové. Přesto se bezesporu jedná o jednu z posledních etap její existence. Demokracie jako forma vlády většiny se nevyrovnala se svými vlastními rozpory. V kombinaci s tržní ekonomikou, které se nedokázala zbavit ani ve formě státního socialismu, pouze vyostřila protichůdnost zájmů tzv. volného trhu a autentických svobod lidí. Až na čestné vyjímky, mnohdy bohužel překroucené do tyranií různých podob, nedošlo k zásadnějšímu vývoji společnosti ve vztahu k vlastnictví a práci. Konzum se postupně stal jedním z nejsilnějších a nejefektivnějších nástrojů k udržení stávajícího statusu quo.
Přinášíme zajímavý text našeho sympatizanta, který polemizuje s policejním usnesením v druhém kole kauzy Fénix.
Díky angažovaným právníkům je možno prolistovat si usnesení PČR ve věci dalšího kola politicky motivované akce Fénix, jejímž cílem je kriminalizovat sociální aktivismus. V čem se protiextremistická taktika státu posunula?
Když roku 1968 ve Francii proběhly rozsáhlé stávky a dělnicko-studentské nepokoje, jedním ze sloganů těchto událostí bylo “Všechnu moc imaginaci”. Česká policie a soudy si nyní zřejmě heslo vykládají po svém. Svou moc prosazují rozvíjením vlastní fantazie.
Když policie chtěla na mě vydat zatykač, zdůvodňovala to spekulativními tvrzeními a kupou nesmyslů. Očividně jim to k vydání zatykače postačilo. Je až děsivé, jak může být jejich fantazírování mocné.