
Naši přátelé zveřejnili dvě publikace a video o anarchismu a represi na části území tzv. bývalého sovětského svazu. Prozatím jsou k dispozici pouze v ruštině a angličtině.

Naši přátelé zveřejnili dvě publikace a video o anarchismu a represi na části území tzv. bývalého sovětského svazu. Prozatím jsou k dispozici pouze v ruštině a angličtině.
V ulicích Prahy je nyní nepřehlédnutelná kampaň, kterou nás kdosi chce přimět k placenní jízdného za užívání MHD. Je to zjevně reakce na potěšující skutečnost, že dost lidí cestuje bezplatně. Na druhé straně ale stále převažuje počet těch, kteří za cestovné utrácejí nemalé peníze.
Proč tomu tak je? Platí, protože to považují za správné? Někteří jistě ano, ale mnozí prostě jen mají strach z toho, co přijde, když nezaplatí. Proto platí, ikdyž by raději kdyby nemuseli. Jenže oni nemusí. Nikdo nemusí dělat věci, které mu nedávají smysl. Strach a hrozba negativních důsledků, jsou nepochybně limitující faktory. Nikoli však nepřekonatelné. Stačí dobře si zdůvodnit vlastní postoj, určit strategii a jít si za svým.
Kdo si opravdu upřímně myslí, že je dobré nechat se vykořisťovat, aby mohl následně ještě platit za cestu do míst, kde se toto vykořisťování odehrává? Každý, pracující dobře ví, že ho zaměstnavatel zneužívá ke svému prospěchu. Že šéfovo bohatství plyne z jeho práce. Proč bychom si tedy měli myslet, že je správné platit za cestu na pracoviště, kde k této nespravedlnosti dochází?

Veřejnost je pobouřená. Cirkusák Berousek údajně vraždil tygry. Pak je měl prodával překupníkovi, na maso, kosti, kůži a nějaký trofeje. Sociální sítě jsou plný rozhořčení. Lidi žádají vyšší tresty. Média mají téma pro okurkovou prázdinovou sezónu. Celník Šlachta si vychutnává svit kamer. Možná potají pošilhává po tom vysněném místě policejního prezidenta. A proč ne. Ivan je mu dost dlužen.

Při studiu demokracie a jejích nástrojů se setkáváme s výrazem „militantní demokracie“. Zjednodušeně řečeno jde o ideologický koncept obrany demokracie proti jejím ideovým nepřátelům, jehož kořeny se datují do třicátých let dvacátého století. Navzdory své dlouhé historii se doposud prakticky žádnému „ideologovi demokracie“ nepodařilo úspěšně odpovědět na to, jakým způsobem by se měla demokracie bránit vůči svým politickým oponentům. Koncept militantní demokracie navíc již od počátku naráží na nepřekonatelný vnitřní rozpor – popírá totiž sám sebe. Už samotné věty typu: „Přesto není stále jasné, jak a kdy může demokratický stát legálně působit „protidemokratickým“ způsobem při obraně svých základních demokratických hodnot. Problematický je i rozsah právního pluralismu, který dnes opravňuje transformovat politické programy, které se snaží uplatnit různé formy etnické, náboženské a regionální autonomie,“ jsou jasným důkazem absurdnosti této strategie a jí hájené demokracie jako obhájkyně práv a svobod.

Přesně před deseti lety byla podepsána mezi ČSSD a ODS tzv. Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí, která nadobro demaskovala demokratickou iluzi, kterou se celé devadesátky zaštiťovala vládní politická garnitura. Jaké si z Opoziční smlouvy můžeme odnést ponaučení?

Každý rok probíhá, zvláště v letních měsících, celá řada anarchistických kempů či setkání. Letošní rok jich pořádají různé kolektivy a jednolivci po celém světě několik desítek. Jedním z nich je i antiautoritářský kemp pořádaný ve finském Pirkanmaa. Tábor organizuje Anarchistická federace – ALUSTA.

Anarchista Jeremy Hammond byl odsouzen 15. listopadu 2013 k 10 letům vězení za “údajný” podíl na hackerské akci Anonymous, namířený proti firmě Stratfor. Při této akci byly zveřejněny informace odkrývající špionážní a sledovací činnost firmy, která špehovala lidi bojující za lidská práva, proti korporátnímu útlaku a státům. Publikujeme Jeremyho prohlášení napsané u příležitosti mezinárodního dne solidarity s Mariusem Masonem a dlouhodobě vězněnými anarchisty probíhající tradičně 11. června.
