Zamyšlení jsme obdrželi emailem od našeho lokálního kolektivu. Nemusí ve všem vyjadřovat postoje a názory celé komunity. Zveřejňujeme ho bez jakýchkoliv obsahových úprav.

Veřejnost je pobouřená. Cirkusák Berousek údajně vraždil tygry. Pak je měl prodával překupníkovi, na maso, kosti, kůži a nějaký trofeje. Sociální sítě jsou plný rozhořčení. Lidi žádají vyšší tresty. Média mají téma pro okurkovou prázdinovou sezónu. Celník Šlachta si vychutnává svit kamer. Možná potají pošilhává po tom vysněném místě policejního prezidenta. A proč ne. Ivan je mu dost dlužen.

Dnešní svět s čestnou vyjímkou pár svobodných ostrovků, funguje na těch nejhorších základech. Vykořisťování je normou uplatňovanou ve všech úrovních života. Falešná morálka supluje lidskost a etiku. Proč se rozepisovat o druhové nadřazenosti (speciesismus). O diskriminaci a jejím legitimizování.

Je dobře pokud lidé cítí rozhořčení z vraždění jakéhokoliv živé bytosti. Pokud dokáží konat něco k nápravě.

Je otázkou jestli tou správnou cestou je zpřísnění trestů, nebo odmítnutí diskriminace jako takové.

ZOO parky jistě zaznamejí v současnosti zvýšený zájem návštěvníků. A možná i ten Berouskův. Rodiče budou dětem před klecí tygrů popisovat zavrženihodné chování vraha tygrů. Při návratu se ale nezapomenou stavit v supermarketu. Aby koupili dětem něco dobrého k večeři. Třeba zavražděné kuře, nebo kus selátka. A něco pro párek křečků uvězněných ve sklenici v dětském pokoji.

Během tohoto „milého“ odpoledne bude zavražděno na světě tisíce životů. V továrnách na smrt, válečných konfliktech a někdy jen tak pro zábavu.

 

A kdo nese vinu? Odpověď vyžaduje notnou dávku upřímnosti. Mojí, tvojí, nás všech.

Lokální crew VAP