Převzato z webu ANTIFENIX
Kolektiv ANTIFENIX pořádá v pražském infoshopu Salé “dopisovačku” spojenou s diskusním večerem na téma: “Jak vězení ničí vztahy”
Kolektiv ANTIFENIX pořádá v pražském infoshopu Salé “dopisovačku” spojenou s diskusním večerem na téma: “Jak vězení ničí vztahy”
Drahé sestry a bratři, soudruzi a soudružky
Za celou dobu jsem pociťoval solidaritu ze všech koutů světa. Podpora, které se mi dostávalo v nejrůznějšich podobách, byla energií dodávající neskutečnou sílu a odhodlání.
Dnes okolo dvanácté hodiny byl z vazební věznice na pražském Pankráci propuštěn náš brat Martin I.. Samozřejmě to není úplný konec tragikomické frašky jménem Fénix.
Přinášíme pár úryvků ze soudního líčení s našimi bratry a sestrami 2 a 3 srpna. Jedná se o vyjádření k obžalobě a důkázům. Jinak všichni jednomyslně odmítli vypovídat. Omluvte prosím šílený sloh a mnoho nesmyslných výrazů. Nejsou způsobeny ani tak neobratností souzených, ale spíše nepřesností soudních zapisovatelů. V budoucnu očistíme texty od těchto chyb a po konzultaci s jejich autory je následně zveřejníme.
Děkujeme za pochopení
10. srpna Martin oslaví už druhé narozeniny za mřížemy vazební věznice. Jeho strádání si málokdo dokáže představit. Continue reading
Velice si vážíme a děkujeme za podporu projevovanou našim souzeným bratrům a sestrám v prvních dvou dnech soudu . Nejen těm co přišli, ale i těm co je podporovali na dálku.
Zásadním důvodem k ukončení hladovky byl strach, který o mě měla moje rodina. Impulzem byl hlavně dopis mé matky, která v něm vyjádřila hluboké obavy o moje zdraví a život. Jelikož nejsem bezcitný, nechci, aby moje matka trpěla víc, než už v této složité situaci musí. Nechci však, aby to bylo chápáno jako slabost, budu naopak nadále vytrvalý a nezlomný a v žádném případě mě neumlčí. Svůj postoj budu i nadále dávat najevo v článcích, v dopisech z vězení nebo skrze jiné aktivity, které jsem dělal před vyhlášením hladovky a mám v plánu v nich pokračovat.
Naši bratři a sestry ze SAF (nechráněný web) vydali benefiční pohlednice na vězněného Martina I.
Velice si toho vážíme a děkujeme…