Výzva nemusí ve všech formulacích vyjadřovat postoje Volné komunity VAP

Různé instituce, environmentální skupiny, odbory a studentské skupiny, které se scházejí pod názvem „Fridays for Future“, vyhlásily od 20. do 27. září tzv. „Týden pro klima“. Tento týden v zásadě sestává z programovaných a odcizujících demonstrací, při nichž se od státu a dalších institucí (OSN, G7 atd.) požaduje, aby napravily nebo podnikly kroky proti katastrofě, kterou způsobují. Ve svém zjednodušujícím a reformistickém diskurzu nikdy nekritizují příčinu probíhající devastace: průmyslový techno kapitalismus a jeho technokratickou organizaci společnosti. Tito lidé kritizují změnu klimatu, aniž by kritizovali ty, kdo ji produkují. Hájí mýtus o pokroku, tzv. udržitelného rozvoje a „pohodlného“ života, výměnou za otroctví a komodifikaci každého aspektu našeho života, života prodaného technologické nadvládě. Právě oni zakoupili nový módní produkt, změnu klimatu, ze supermarketu vzpoury. Pátky do budoucnosti? Dnes, více než kdy jindy, budoucnost neexistuje, žijeme ve věčném přítomnosti a jakákoli stopa minulosti byla vymazána. Technologické protézy, které nás obklopují a kolonizují, nás nutí žít v nepřetržitém stavu náměsíčnosti, kde katastrofa nepřichází. Přitom je jednoznačné, že katastrofa je tady a teď!





O odumírání demokracie jako celospolečenského uspořádání toho bylo napsáno už velmi mnoho. Ne samozřejmě všude. Je pořád hodně těch, kteří se nedokáží smířit s realitou. Elitářství a vlastně i nepřímé autoritářství jsou základní kořeny vlády někoho nad někým. „Práva“ jsou vydávána za svobody, ač stále staví jedny proti druhým. Cestu konsensu nahrazuje válcování menšinových názorů a postojů. Místo hledání alternativ dochází k fetišizaci stávajících společenských vztahů. Ode zdi ke zdi. Od egoistického individualismu po neosobní kolektivismus a naopak.