Pohled na Rojavu aneb Kritika jako příležitost k růstu a vývoji – Texty určené k diskuzi (zamyšlení)

Text jsme obdrželi e mailem. I když částečně koresponduje s většinovými postoji naší komunity, není jejich vyjádřením. V některých hodnoceních se s nimi dokonce podstatně rozchází.

Události v Rojavě jsou aktuální téma, kterému se věnuje mnoho osob,
skupin a iniciativ. Pozitiva rojavské reality by se jistě daly podrobně
popsat a mnozí to již udělali na jiných místech. Odkazy na některé jsou
uvedeny pod tímto textem (1). Těchto článků je však mnohem více než
textů, které by podrobněji popisovaly i slabé stránky a rozpory událostí
v Rojavě. Tento materiál se snaží tento nepoměr vyvážit. Vůbec tím však
není řečeno, že pozitivní oblasti Rojavy jsou nedůležité nebo
zanedbatelné.

 

Continue reading

Uctění památky anarchisty padlého v Rojavě (převzato z webu Kronika odporu)

Text  jsme převzali bez jakýchkoliv obsahových a slohových úprav z webu Kronika odporu. Zveřejňujeme ho v rámci rubriky – píše se jinde . Web “Kronika odporu” neprovozuje Volná komunita VAP a ani nám není nic známo o jeho správcovském kolektivu. Texty na něm zveřejňované nejsou vyjádřením postojů naší komunity a mnohdy se s nimi rozchází i v zásadních otázkách.

Rożawa: Upamiętnienie anarchistycznego wojownika Şehida Tekosera (Lorenza Orsetti),

V Rojavě byla uctěna památka anarchisty Şehid Tekoser (Lorenzo Orsetti). Opustil Rojavu s plnou vojenskou poctou a bude uložen k věčnému odpočinku v rodné Itálii.

 

 

Continue reading

Revoluce v Rojavě?

Převzato z Asociace Alerta:

Níže publikovaný článek (ze španělského originálu jej do češtiny, angličtiny a francouzštiny přeložila Třídní válka) syntetizuje sérii kritické diskuze ohledně událostí v Rojavě. Jeho autoři se hlásí, k anarchismu, jsou z argentinského Rosaria, a text původně vyšel v jejich bulletinu La Oveja Negra (Černá ovce).

„…Je úžasné sledovat jak ti, kteří se považují za stoupence zničení státu a kteří svou kritiku a analýzu postavili na tomto základě, znovu padají do léčky. Kritika, jež stát považuje za centrální problém v kapitalistické společnosti, nechápe jeho podstatu a často končí u toho, že brání právě stát v nějaké nové podobě…Nejde o to odepřít Kurdům podporu, ale o to připustit, že Kurdové jsou etnická skupina jako každá jiná, entita se společenskými třídami a kulturními a každodenními tlaky všeho druhu. Nejde tu o to všeobecně a nekriticky podporovat jakékoli jejich vyjádření s tím, že se jedná o oběti, o národ bez vlasti. Do hajzlu s národy“

Continue reading