Aktuální informace o Martinově stravě – zpráva od Martinovy sestry Pavly, dopis od Martina a výzva k solidární podpoře

Převzato z Antifénix:

VAP

O situaci Martina I. uvězněného na Pankráci, jsme už napsali mnoho. Mohlo by se zdát, že Martinova situace se zlepšila, ale rozhodně není důvod se radovat. Souhlasíme s Martinem, že nastalá situace není žádné vítězství ani dlouhodobé řešení. Tzv. vyjimka je spíš výsměch a Martin i jeho sestra si to uvědomují. Součástí naší podpory tedy zůstává i nátlak na věznici, který ani veganskou večeří neskončí. Následuje dopis od Martinovi sestry s výzvou k materiální podpoře a citace z dopisu od Martina.

Continue reading

Nikos Maziotis: „Hodnoty Západu zprznily západního člověka a vysvlékly jej z jeho spirituality“

Převzato z Asociace Alerta:

84A7B2A6F9AB976CE0AD00B4B05900D1

Přinášíme překlad textu Nikose Maziotise, který pojednává nejen o druhém soudním procesu, který je nyní vedený proti Revolučnímu Boji, ale reflektuje také, proč hnutí nedokázalo využít potenciálu, který se objevil v posledních letech.

Continue reading

Dopis od Martina z Pankrácké věznice

Převzato z Antifénix:

VAP

Drazí přátelé, sestry a bratři,

skrze podporu, kterou pociťujeme ať už díky solidárním akcím, dopisům nebo pohlednicím z celého světa, cítím v mnoha srdcích sílu a odvahu, které mi dodávají vědomí, že nezůstáváme sami – nikdo z nás není sám. Solidarita není jen prázdné slovo, je to prostředek dalece překonávající hranice, zdi i mříže.

Continue reading

Sociální vztah nejde vyhodit do povětří? (A-kontra)

Převzato z webu Asociace Alerta:

Molotov_útok

Níže přebíráme text Týny Trnkové ze zářijového čísla A-kontry, který považujeme za hodný čtení. Autorka v něm totiž vystihuje paradoxní situaci v českém anarchistickém hnutí, jehož přívrženci násilné činy Sítě revolučních buněk odsuzují, ačkoli to byli právě oni „kteří minulých deset let volali po přímých akcích a vysvětlovali, v čem můžou být přínosné.“

Continue reading

“Půlrok vězení” – Martin I.

Převzato z Antifénix:

Cr_laura_whitehorn_1

Drazí přátelé, bratři a sestry!
Půlroční výročí našeho věznění a žádná změna.
Veganskou stravu stále nedostávám. Chtěl jsem jít na fotbal, ale bylo mi to zakázáno s odůvodněním „omezený přístup“, bylo mi zakázáno mít struhadlo na zeleninu, záložka, která je určena na čtení (svítí ve tmě), taktéž mi byla zakázána, rodina mi přinesla deku a opět mi byla zakázána. Je tu záchod, který dělí pouhý závěs, navíc když se mění tlak, tak silně zapáchá a celá cela se zamoří nechutným zápachem splašků a odpadem ze záchodů.

Continue reading

Půl roku Fénixu – “Cela 309”, Martin I.

Převzato z Antifénix:

_MG_2311

Zítra to bude půl roku od oné noci plné razií a zatýkání. Půl roku od policejní akce s označením Fénix. Fénix není rozhodně za námi. V této chvíli 7 lidí čeká na soud a někteří z nich mohou dostat až doživotní tresty. Dva z nich jsou stále ve vazbě a jejich podmínky jsou nezáviděnihodné (více informací najdete v brožuře Fénix nevstal z popela). V následujících dnech na ANTIFénix vydáme několik článků souvisejících s touto kauzou. Tři z nich jsou dopisy napsané Martinem I. Jeho pošta, jak sám píše, často chodí s velkým zpožděním. Martin popisuje hlad, šikanu a výhrůžky a další ponižování, které denodenně zažívá na vlastní kůži.

Continue reading

Zápisky buřiče: Zmizení z dohledu státní moci (Lukáš Borl)

Převzato z Asociace Alerta:

lukasborlVe čtvrté části svého deníku Lukáš Borl rozvíjí teorie o tom, proč si myslí, že policie usiluje o jeho uvěznění. Navazuje pak vysvětlením, proč se rozhodl bez rozloučení “zmizet”, tak aby policie nevěděla, kde je a co dělá.

Continue reading

Ne, díky (Petr S.)

drat_ptaci

Chtěl bys po mně abych zapřel sám sebe?
Sliby dávám jen své lásce a sám sobě.
Nebudu klečet před autoritou
postavenou na bezpráví a moci.
Oba jsme na stejné lodi
ale znamená to pro každého z nás asi něco jiného.

No tak mě pošli zpátky
do cely označené červeným vykřičníkem.
To Kainovo znamení nenosím já
ale ti, co mi ho vypálili na čelo.

Nehraju s tebou šachovou partii
tohle je můj život
Stojí kolem mě se samopaly v rukou
nohy mám svázané řetězem.
Tolik bych chtěl pohladit svoje děti
políbit svoji lásku, obejmout rodiče.

Zůstanu ale stát vzpříma.
Nebudu prosit o smilování.
Nepopřu sám sebe. Ne, díky.