EXTREMISMUS Souhrnná situační zpráva 2.čtvrtletí 2019 (MV) – veřejná verze – Projevy extremismu a předsudečné nenávisti – Souhrnná situační zpráva 2. čtvrtletí roku 2019)

Odbor bezpečnostní politiky MV uvolnil před pár dny situační zprávu o extrémismu za II. čtvrtletí 2019. Nepřináší téměř nic zajímavého. Ohledně anarchistického hnutí se opírá pouze o veřejné zdroje. Tím se ovšem nesmíme nechat zmást. Agentů a „informátorů“ používají represivní složky v současnosti několik desítek. Téměř třetina z nich působí v antiautoritářském a anarchistickém prostředí.
Jako obvykle zveřejňujeme její vybrané nejpodstatnější části. V případě zájmu si můžete stáhnout i celou zprávu. Je uložena na zabezpečeném serveru.

 

 

 

 

 

Přesto –  PŘI STAHOVÁNÍ DBEJTE NA PRAVIDLA BEZPEČNÉ

PRÁCE NA INTERNETU!!!

Celá zpráva ke stažení v PDF ZDE .

1. Informace k vývoji extremistické scény ve 2. čtvrtletí roku 2019

1.1. Shrnutí

Pokračujícím trendem druhého čtvrtletí je nárůst nenávistných projevů namířených proti konkrétním skupinám osob či jednotlivcům pro jejich politické přesvědčení. Volby do Evropského parlamentu ukázaly jasnou dominanci hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura mezi xenofobně laděnými subjekty. Hnutí jednoznačně upozadilo tradiční extremistické strany. Nejvýznamnější událostí z hlediska anarchistů bylo zahájení soudního líčení v kauze Fénix II. Pokračoval soud s Dominikem Kobulnickým, který čelí obžalobě z přípravy teroristického útoku. U Krajského soudu v Pardubicích padl rozsudek v případu Čecha, který se stal členem ozbrojené skupiny operující na východě Ukrajiny.

1.2. Pravicoví extremisté

Tradiční pravicově extremistické strany se ve sledovaném období orientovaly hlavně na vztahy se zahraničními kolegy. Velkou část jejich domácích témat jim nadále přebíralo progresivnější a efektivnější hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (dále jen „SPD“), případně další xenofobní a populistická uskupení. Výsledky v květnových volbách do Evropského parlamentu byly pro Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (dále jen „DSSS“) i Národní demokracii („dále jen ND“) spíše zklamáním. O hlasy je připravilo i několik dalších marginálních politických skupin. Tuzemští aktivisté spojení s neonacistickým hnutím v obě strany ztratili důvěru. Vůdčí postavy pravicově extremistické scény se dlouhodobě nedokáží domluvit na spolupráci. Situaci jim komplikuje i vztah k hnutí SPD. Někteří pravicoví extremisté už se vůči Okamurovi vyhranili, jiní stále doufají, že s nimi předseda hnutí začne spolupracovat a oni budou moci využívat výhod, kterými disponuje tento parlamentní subjekt. V dubnu byla v Praze podepsána deklarace mezi ND a Liberálně-demokratickou stranou Ruska. Předseda ND Adam Bartoš vydal kontroverznímu předsedovi této strany Vladimirovi Žirinovskému autobiografickou knihu. Ve volbách do Evropského parlamentu získala koalice Rozumní a ND 18.715 hlasů (0,78%). ND dále vyzvala ke sjednocení „pronárodních“ sil a oslovila několik dalších politických subjektů. Záměrně ale mezi ně nezařadila hnutí SPD. Ve snaze o obnovení dřívější spolupráce s DSSS se Bartoš omluvil předsedovu DSSS Tomáši Vandasovi za výrok, ve kterém ho označil za agenta bezpečnostních složek. Předseda ND se rovněž pokusil navázat na dřívější „tábory lidu“. Na květnové shromáždění v Praze ale dorazilo jen několik desítek osob. Městský soud v Praze zamítl žalobu ND na Ministerstvo vnitra pro její zmiňování ve zprávách o extremismu. Strana oznámila, že se proti rozsudku odvolá.

DSSS se pokoušela neúspěšně získávat body na romské problematice. V případě Dvorců na Bruntálsku, kde došlo k násilnému incidentu, místní obyvatelé nabídku „pomoci“ od stagnující extremistické strany odmítli. Větší zájem veřejnosti nepřinesla ani ambice Dělnické mládeže „dohlížet na bezpečnost“ na pražském Žižkově či v Mělníce. Zisk 4.363 hlasů (0,18%) ve volbách do Evropského parlamentu byl pro dlouholetého předsedu strany nedobrou vizitkou. Vandas se v letošním roce nezúčastnil žádné tuzemské prvomájové demonstrace, preferoval místo toho návštěvu akce neonacistické Národnědemokratické strany Německa v Drážďanech. Předtím v dubnu zavítal do Bratislavy, aby podpořil shromáždění za partnerskou Ĺudovou stranu Naše Slovensko, jejíž rozpuštění neúspěšně navrhoval generální prokurátor.

Pořádání shromáždění na 1. Máje se ujala Národní a sociální fronta (dále jen „NSF“), která ve svých řadách sdružuje několik intelektuálně i organizačně zdatnějších jedinců s neonacistickou minulostí. Několik desítek členů a sympatizantů tohoto uskupení mělo v plánu uskutečnit pochodňový průvod Brnem. Proti jejich záměru se postavilo několik stovek demonstrantů, včetně levicových extremistů. Tajemník městské části Brno-střed pochod NSF posléze rozpustil. Mezi pravicovými extremisty a jejich odpůrci došlo k potyčkám a musela zasahovat policie. Deset osob bylo zadrženo, dva policisté byli zraněni. Deseti osobám bylo sděleno podezření ze spáchání přestupku neuposlechnutí výzvy úřední osoby. Někteří levicoví extremisté šli po skončení shromáždění ještě před policejní služebnu demonstrovat za propuštění svých kolegů.

NSF představuje subjekt, který, na rozdíl od DSSS a Dělnické mládeže, reflektuje zahraniční trendy a snaží se hledat nová témata. Jeho zástupci navázali kontakty na ukrajinské extremisty z uskupení Národní korpus a Karpatská Sič. Ukrajinští extremisté jsou ve srovnání s českými daleko radikálnější, někteří z nich disponují i zkušenostmi z bojů na východě Ukrajiny.

V dubnu se na jižní Moravě uskutečnil koncert pravicově extremistických kapel, na kterém vystoupila i známá ukrajinská neonacistická kapela Sokyra Peruna. Koncertu se zúčastnilo cca 120 osob. Další rozsudek vynesl Okresní soud v Teplicích v souvislosti s loňským shromážděním DSSS v Dubí. Neonacistka Romana Frieselová byla nejprve odsouzena trestním příkazem za hajlování, ale podala si odpor. Soud jí následně vyměřil osm měsíců vězení s podmínečným odkladem na zkušební dobu třiceti měsíců.

Obvodní soud pro Prahu 10 zprostil obžaloby tři příznivce klubu Sigma Olomouc, kteří čelili podezření z napadení muže tmavé barvy pleti v tramvajovém voze. Podle soudu se skutek stal, ale nepodařilo se prokázat, že se ho dopustila právě obžalovaná trojice. Státní zástupkyně se proti rozsudku odvolala.

Po dubnovém shromáždění hnutí SPD na pražském Václavském náměstí byly zahájeny úkony trestního řízení se dvěma osobami. Muži bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření za hajlování. Trestním příkazem mu byl uložen podmíněný trest odnětí svobody a pokuta ve výši 30.000,- Kč. S trestem ale nesouhlasil, jeho kauzu proto bude projednávat Obvodní soud pro Prahu 1. Dále je z trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podezřelá i žena, která se viditelně ozdobila přívěšky s neonacistickou tématikou.

Pražskými policisty bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka jednoho bulharského fanouška, který při příležitosti mezistátního utkání v Praze hajloval a používal neonacistickou symboliku. Věc by měla být řešena v rámci zkráceného přípravného řízení.
1.3. Projevy předsudečné nenávisti1

Xenofobním politikům, aktivistům a dezinformačním médiím se nadále dařilo rozdělovat společnost. Pravidelně a systematicky využívali každé události k tomu, aby prohlubovali společenské antagonismy. Stále častěji se terčem předsudečné nenávisti stávají i skupiny s odlišným politickým smýšlením. Velmi nebezpečným fenoménem se stávají útoky proti konkrétním zástupcům těchto skupin. V naprosté většině se zatím jedná o verbální agresi, evidována jsou ovšem i fyzická napadení. Terčem předsudečné nenávisti tedy nejsou již pouze zástupci národnostních, etnických, náboženských, či sexuálních menšin, bezdomovci, příslušníci různých subkultur, lidskoprávní aktivisté, ale i politici neextremistických stran a novináři. Nenávistné projevy se v některých případech obracejí i proti osobám, které se dostaly do povědomí veřejnosti právě prostřednictvím xenofobních výpadů. Projevy předsudečné nenávisti představují ohrožení demokracie, konkrétních skupin lidí a jednotlivců a brání konstruktivnímu řešení společenských problémů.

Orgány činné v trestním řízení se proto stále častěji zabývají projevy předsudečné nenávisti osob, které nepatří k žádnému extremistickému uskupení. Tyto osoby často ani netuší, že se svými výroky či činy dopouštějí trestné činnosti. V rámci trestního řízení pak mají tendenci je bagatelizovat.

Nenávistných projevů se dlouhodobě dopouští nejen někteří politici a aktivisté na celostátní úrovni, ale i někteří zástupci menších měst a obcí. Rasistické a xenofobní výroky a činy jsou označovány za vlastenectví a konzervatismus, případně za kontroverzní záměr „vyvolat diskusi nad palčivými společenskými otázkami“.

Tuzemské i zahraniční zkušenosti ukazují, že tolerování verbálních nenávistných projevů vede k tomu, že přerostou ve fyzické násilí. V České republice lze za aktuální riziko považovat radikalizaci nových aktivistů či skupin a dále reaktivaci starších rasistických veteránů neonacistické scény. Policisté a státní zástupci proto logicky věnují této bezpečnostní hrozbě zvýšenou pozornost.
Vrchní soud v Praze potvrdil Jaromírovi Baldovi čtyřletý trest vězení za teroristický čin a vyhrožování teroristickým činem. Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce a vrátil k projednání Okresnímu soudu Plzeň – město případ ženy, která psala na internetu o zapalování autobusů s uprchlíky. Obvodní soud pro Prahu 1 uložil bývalému tajemníkovi SPD Jaroslavovi Staníkovi roční podmínku s dvouletým odkladem a pokutu ve výši 70.000,- Kč za rasistické výroky pronesené v roce 2017 v Poslanecké sněmovně. Staník se proti rozsudku odvolal. Okresní soud v Teplicích zprostil Vítězslava Kroupu obžaloby pro nenávistné výroky na adresu prvňáčků z teplické Základní školy Plynárenská. Podle soudkyně byl jejich obsah trestný, ale nepodařilo se prokázat, že je psal právě Kroupa. Státní zástupkyně se proti rozsudku odvolala. Trestní stíhání dvou mužů pro napadení poslance Dominika Feriho bylo podmíněně odloženo. Otec a syn se k činu doznali a litovali ho. Pražští policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci proti Miroslavu Langovi, bývalému radnímu Jesenice, který na Facebooku vulgárně nabádal k zabití prezidenta Miloše Zemana. Věnovali se i konfliktu mezi Ladislavem Jaklem a dalším mužem v metru. Zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod proti poslankyni SPD Karle Maříkové pro její výroky, ve kterých přirovnala muslimské imigranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, kterým by měl být zakázán vstup na území EU. V souvislosti s teroristickým útokem v novozélandském městě Christchurch začali policisté prověřovat desítky výroků na internetu, jejichž autoři tento zločin pozitivně hodnotili. Je třeba uvést, že v daných případech připadá v úvahu i přísná trestněprávní kvalifikace podpora a propagace terorismu. Právě z tohoto trestného činu byla pražskými policisty již jedna osoba obviněna. Pražská policie začala prověřovat i několik výroků v souvislosti se znásilněním dívky imigrantem na Litoměřicku. Teplický státní zástupce podal obžalobu pro podezření z trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci proti dvěma islamofobním aktivistům za loňský incident v Šanovském parku. Policisté obvinili z trestných činů ublížení na zdraví, výtržnictví a hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob muže a ženu za údajné napadení skupiny romských dětí v Lipníku nad Bečvou. Předseda disciplinární komise hokejové extraligy udělil klubu Kometa Brno pokutu ve výši 30.000,- korun za rasistické skandování jeho fanoušků na adresu libereckého hokejisty Dominika Lakatoše. Vedení brněnského i libereckého hokejového klubu se od rasismu následně důrazně distancovalo.

Xenofobní nálady části české společnosti nadále umně povzbuzovalo, zejména prostřednictvím sociálních sítí, hnutí SPD. Hnutí kontinuálně a záměrně vyvolávalo dojem, že je majoritní obyvatelstvo České republiky akutně ohroženo imigrací a islamizací, že je nutné se začít okamžitě bránit, jinak „budeme lidmi druhé kategorie ve vlastní zemi“. Představitelé SPD se velmi aktivně vyjadřovali k jakýmkoli zaregistrovaným tuzemským i zahraničním negativním jevům či incidentům spojeným s migranty či muslimy. Velmi účinně fungovala v tomto tématu symbióza mezi SPD a některými médii šířícími nenávistné předsudky. Před volbami do Evropského parlamentu hnutí výrazně sázelo i na partnerství s dalšími evropskými subjekty, zejména s francouzským Národním sdružením Marine Le Penové, nizozemskou Stranou pro svobodu Geerta Wilderse a italskou Ligou Severu Mattea Salviniho. Okamura se se Salvinim setkal nejprve v Praze a posléze v Miláně. Le Penová a Wilders se osobně zúčastnili dubnového shromáždění SPD na Václavském náměstí. Na této akci vystoupil i hudebník a bývalý neonacista Tomáš Hnídek (Ortel). Proti shromáždění SPD byla pořádaná i protestní akce s názvem Hluková olympiáda. Deset jejích účastníků bylo zadrženo pro neuposlechnutí výzvy úřední osoby.

Volby do Evropského parlamentu znamenaly pro SPD se ziskem 216.718 hlasů (9,14%) jednoznačně úspěch. Hnutí zastínilo ostatní protiimigrační a protimuslimská uskupení. Novými europoslanci za SPD se stali Hynek Blaško a Ivan David. Hnutí SPD by se mělo zařadit, vedle Národního sdružení či Alternativy pro Německo a dalších subjektů, do celoevropské frakce s názvem Identita a demokracie. Kontroverzní protiromské slogany hnutí Otevřená radnice Most před komunálními volbami řešil magistrát tohoto severočeského města. Úředníci věc v květnu odložili, protože přestupkové právo tento typ projevů neřeší.

1.4. Paramilitární a domobranecké skupiny

Ve sledovaném období tvořilo členskou základnu těchto subjektů cca 200 osob důchodového a předdůchodového věku. Jejich členové kolem sebe šířili informační mlhu, aby uměle zvyšovali svůj význam. Některá uskupení se nadále snažila legitimizovat své aktivity tak, aby mohla participovat na dotačních projektech ministerstev vnitra a obrany. Oba resorty jakoukoli spolupráci s těmito skupinami jednoznačně odmítají a považují je nadále za bezpečnostní riziko.

1.5. Anarchistické hnutí

U Okresního soudu v Mostě začalo soudní líčení s pěti aktivisty v kauze Fénix II. Všech pět čelí obžalobě z trestného činu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, Lukáš Borl pak ještě obžalobě z trestných činů poškození cizí věci, vydírání a padělání a pozměnění veřejné listiny. Anarchistické hnutí v tuzemsku i v zahraničí vyjadřovalo ve sledovaném období pětici podporu. V dubnu se uskutečnila před českou ambasádou v Berlíně solidární demonstrace. Tradičně čeští anarchisté solidarizovali s vězněnými či stíhanými ruskými „soudruhy“. Reflektovali i dění v syrském regionu Rojava, který se pro anarchisty na celém světě stal místem, kde se zhmotňují jejich představy o společenském uspořádání.
Dále se anarchisté věnovali jen dílčím tématům. V Brně se zapojili do protestů proti shromáždění NSF. V Praze se pak snažili blokovat Pochod pro život a rodinu. Policisté z hlavního města zadrželi jednu osobu.
Na internetu byly nadále publikovány české texty propagující militantní anarchismus a oslavující násilné akce zahraničních kolegů.

+++

Comments are closed.