Přišlo mejlem – zveřejňujeme bez jakýchkoliv slohových či obsahových úprav. Další texty můžete nalézt například na blogu Archiv Lukáše B.
LUKÁŠOVI TEXTY NEMUSÍ VE VŠEM KORESPONDOVAT S VĚTŠINOVÝMI POSTOJI NAŠÍ KOMUNITY.
Lukáš se ve svém komentáři zamýšlí nejen nad tím, jak zlepšit situaci vězněných anarchistů v takzvaném Bělorusku, ale také jak přispět k pádu místní diktatury. Většinu jeho závěrů považujeme za naprosto relevantní. Nepřísluší nám posuzovat autentičnost těchto regionálních protestů a ani jejich případné hodnocení (pro nedostatek ověřených informací). Samozřejmě jsou nám blízké veškeré aktivity namířené proti autoritářským režimům. I když se nemusí vždy jednat o antisystémové aktivity a je velice problematické posoudit jakým způsobem systém jako takový ovlivní.
Nedávno se do věznic dostali anarchisté, kteří již mají bohaté zkušenosti s represí režimu pod vládou Lukašenka. Uvězněni byli Dmitrij Dubovskij, Igor Oliněvič, Sergej Romanov, Dmitrij Rezanovič, Mikola Dziadok, Akihiro Gaevsky-Hanada a další. Důvod jejich stíhání je zjevný: vzepřeli se diktatuře. Režim v Bělorusku se v tomto neliší od ostatních diktatur. Neakceptuje aktivní vzdor proti vlastní zlovůli, i kdyby šlo jen o aktivitu jedinců nebo malých skupin. Vládnoucí třída si uvědomuje, že po tolika letech útlaku má jakýkoli odpor velký potenciál ke zmohutnění do stavu, kdy ho režim neustojí a padne. Continue reading