Převzato z antifenix.noblogs.org:
Martin I., který stále čeká ve vazební věznici Pankrác na soud, má v pondělí 10. srpna narozeniny. Přijď v 19h k pankrácké věznici Martinovi nadálku popřát! Stačí přinést píšťalku, kastrol a vařečku, nebo jakékoliv nářadí, které udělá takový hluk, který Martin uslyší. Pokud nemůžeš dorazit, napiš pošli Martinovi dopis nebo pohled. Určitě ho to potěší.
Převzato z antifenix.noblogs.org:
Ahojky všem!
Včera (3.8. pozn. red.) mi volal Marťa, hovor byl teda velice časově omezený – přesně 3 minuty a 43 sekund :-(, ale stihli jsem si říct aspoň pár slov. Slyšel nás v úterý 28.7.15. Hlasy všech se tak rozléhaly, že to musel prý slyšet každý na Pankráci. Neuvěřitelně silně ho to posílilo a povzbudilo. Nedokázal to popsat přesně, ale tiše koukal z okna a každý zvuk i hlas z venku si snažil vrýt do paměti, to štěstí, které cítil, nemohl vyjádřit. Všem z celého srdce děkuje. Přes tu radost v jeho hlase, jsem i vycítila smutek, možná zoufalství. Povzdechl si na konci hovoru, že to nevzdává, ale že je to těžké. Myslím si, že nikdo z nás se neokáže vcítit do jejich situace a do toho, co se uvnitř jejich těla děje. Myslím si že to je boj, a já doufám že nikdo z nich ho neprohraje. V posledním dopise psal, že pokud budu já i všichni ostatní silní a šťastní, bude i on. Že naše společné sny, myšlenky a city nikdy nikdo neuvězní, a že jeho srdce je pořád svobodné.
Pavla (Martinova sestra)
Převzato z antifenix.noblogs.org:
Milí bratři a milé sestry,
v neděli jsem slyšel hlasy i písně. Slovem se nedá vyjádřit, jakou sílu to dodá. Po dlouhé minuty jsem se cítil svobodně, vůbec jsem se necítil uvězněný, v tu chvíli jsem byl šťastný. Tímto vám děkuji. Solidarita opravdu nezná hranic ani mezí. Jsem velice rád, že na té cestě nejsem sám a že je společná. Všechny vás pozdravuji, posílám polibky a srdečné obejmutí.
Společné sny a myšlenky jsou svobodné!
Martin
Převzato z antifenix.noblogs.org
Zde je ke stažení článek shrnující situaci Fénix 3. Tiskni, šiř!
Převzato z antifenix.noblogs.org
“TAKOVÉ VŘELÉ, PŘÁTELSKÉ A SOLIDÁRNÍ CÍTĚNÍ KTERÉ VYCHÁZÍ Z VÁS JE NEPOPSATELNÉ. KAŽDÝ SE SNAŽÍ POMOCT JAK TO JDE, A MĚ TO DOJÍMÁ. JSTE NAŠE RODINA…”
MARTINOVA SESTRA
Martinova situace se trochu zlepšila, veganské jídlo však stále nedostává. Vytrvejte prosím v nátlaku na věznici. Děkujeme moc za podporu. Martinova sestra napsala report z poslední návštěvy, ve kterém shrnuje i nové informace o Martinovi, situaci ve vězení a celé kauze. Prosím šiřte dál.
Přicházím krátce po poledni do návštěvní místnosti. Některé tváře si vybavuji už z předchozí návštěvy, tak se musím pousmát. Jsou tam takové “chlívečky” cca 1m x 2m s malým oknem. V jednom z nich už z dálky vidím Marťu. Usmívá se, a ta radost že za ním přicházíme je nepopsatelná. I když se to nesmí, snažím se přes to malé okno dát mu pusu a obejmout, moc se to
nedaří, ten prostor je opravdu hodně malý, ale aspoň nějaký. Jsem upozorněna, že si mám sednout. Díváme se na sebe a nevíme co říct dřív, je toho tolik a tolik…. Prohlížím si ho, je pobledlý a kolem rtů má poměrně velké “koutky”. Marťa říká, že je to v pohodě, že to má jen popraskané.
“Apelem na presumpci neviny chceme jednak poukázat na to, jak složky, které stíhají a zatýkají lidi za nedodržování zákonů (se kterými nemusíme souhlasit a hlavně je nemůžeme nijak ovlivnit), samy paradoxně nedodržují pravidla a zároveň také očistit Fénixovu trojku (Martina, Petra a Aleše) od spousty lží, které o nich byly napsány. V našich očích všichni tři zůstanou kamarády, přáteli, soudruhy nebo přinejmenším lidmi zasluhujícími velkou podporu i v případě, že soud prohrají a budou odsouzeni.
Odsouzeni a uvězněni za policií vyprovokovanou akci, které se nikdy nestala. Odsouzeni ve vykonstruovaném procesu. Odsouzeni v dalším honu na “čarodejnice”, kde mohl stejný osud potkat kohokoli z nás. Odsouzení za vyjádření nesouhlasu s nadvládou a nerovností.
Samotná funkce a potřeba vězeňského systému nemá naší podporu a legitimitu bez ohledu na to, jestli bude „Fénixova trojka“ shledána vinnou, nebo ne.”
Převzato z webu antifenix.noblogs.org
Neveganská strava, izolace, nuda, hodina a půl denního světla a návštěvy přes mříže a plexi sklo. To jsou jen některé z podmínek ve vazebních věznicích, ve kterých jsou naši kamarádi. V následujícím článku popisujeme každodenní realitu vězněných anarchistů a možnosti, jak je podpořit. Vyzýváme k solidární podpoře všech tří obviněných a v tuto chvíli hlavně Martina, pro kterého mohou být další týdny kritické. Také vyzýváme k vyvinutí tlaku na věznici Pankrác za zlepšení Martinovy stravy a podmínek celkově. Pro ty z vás, co nevědí mnoho o operaci Fénix, jsme napsali stručné shrnutí na úvod. Více o celé kauze a represích (nejen) v České republice najdete na webu AntiFénix. Prosíme o sdílení této výzvy.
Koncem dubna tohoto roku začala policejní operace proti anarchistickému, radikálně levicovému a anti-autoritářskému hnutí, včetně hnutí bojujícího za osvobození zvířat. Policie tuto akci nazvala operace Fénix.
V první vlně bylo pozváno k výslechu a zatčeno několik lidí, proběhly razie v mnoha bytech a sociálním centru. Policie zkonfiskovala server, mnoho počítačů, flash disků, fotoaparátů, mobilních telefonů a jiných digitálních zařízení. Doposud nevíme, jak moc je celá akce obsáhlá, kolik z nás je sledovaných a co má policie vlastně v úmyslu. V mnoha případech si policie vymyslela nebo naopak zatajila důležitá fakta, aby dostala povolení k domovním prohlídkám a zatykače. Více o policejních praktikách a celé operaci zde, zde, zde, zde, zde a zde.
Největší mediální pozornost se zatím zaměřuje na kauzu „ultralevicového terorismu“. Z původních 11 zatčených zůstali ve vazbě tři lidi – Aleš, Petr a Martin – „Fénix 3“, kteří stále čekají na soud. Petr a Martin jsou obvinění z tzv. „plánování teroristického útoku“ a Aleš z přečinu nedovoleného ozbrojování.
Převzato z webu Antifenix.noblogs.org:
Následující dopis zaslal vězněný anarchista Martin I. s přáním aby byl zveřejněn a dále šířen. Publikování na dalších místech je tedy vítané.
“Operace Fénix” se zakládá na provokaci policejních agentů. Účelem bylo nás do toho zatáhnout a vše na nás hodit. Mám podezření, že policie a vyšetřovatelé manipulují s důkazy. Myslí si, že se ke všemu přiznáme, ale naše přiznání by byla pouhá lež a to nemůžeme dopustit!
Je zajímavé, jak se člověk může stát obětí represí prostřednictvím agentů a policie. Vše zorganizovali tak, aby “vina” padla na nás. Udělali to za jasným účelem a tak, aby do toho namočili mnoho lidí. Chtěli případ terorismu, tak ho vytvořili.
Chtějí nás umlčet, neumlčí. Chtějí nás zlomit, nezlomí. Naše těla uvěznit můžou, ale naše sny, myšlenky a duši neuvězní. Nezlomí nás díky solidaritě kamarádů, kamarádek a rodiny.
Podmínky ve vězení nás nepřimějí abychom podlehli. Drží nás v izolaci, chodíme na procházky v poutech. Když přijímáme návštěvy oddělují nás mříže a sklo od naších blízkých, takže je nemůžeme obejmout. My ale nebudeme mlčet. Nedovolíme aby do našich snů, myšlenek a životů zaseli útlak, strach a bezmoc. Nepodlehneme, jsme připraveni čelit těm absurdním obviněním. Brzy snad vyjde najevo pravda a my budeme venku.
Druhá část dopisu:
Nikdy jsem nemyslel na sebe, ale na druhé. V tom smyslu jak pomoci, když se druhý ocitne v problémech. Druhého rozesmát, když je smutný. Obejmout druhého, když je v úzkých. Na sobě mi nikdy moc nezáleželo, protože nežiju pro sebe, ale pro druhé.
Vzpomínám na chvíle společně prožité. Společné večeře, i na vaření a vše co nás spojovalo. A samozřejmě, že bude vše pokračovat. Tím, že nás uvězní a izolují, nás nezlomí. Chtějí nás umlčet a pokořit.
Tento případ nejenom že je absurdní, ale zároveň totální nesmysl. Je neuvěřitelné, kam až policie zajde, aby veřejnosti vsugerovala strach ze zlých anarchistů. Policie chce jenom kontrolu nad lidmi. Aby mohli odposlouchávat koho chtějí. Aby byly kamery všude a každý pod dohledem. Zavřou a uvězní, koho budou chtít.
Nás neumlčí!
Nás nezlomí!
Pravda nás osvobodí!
Boj pokračuje!
Soudruzi, společně překonáme zlé časy.
Tímto všechny pozdravuji a již brzy v objetí na svobodě.
V solidaritě soudruh Martin