Odbor bezpečnostní politiky MV uvolnil před pár dny situační zprávu o extrémismu za IV. čtvrtletí 2018. Mějte prosím na mysli, že tato zpráva je pouhým zlomkem faktických informací s kterými disponují represivní složky. Zdánlivá dezorientace a povrchnost, je z velké části pouze předstíraná.
Jako obvykle zveřejňujeme její vybrané nejpodstatnější části. V případě zájmu si můžete stáhnout i celou zprávu. Je uložena na zabezpečeném serveru.

 

 

 

 

 

 

Přesto PŘI STAHOVÁNÍ DBEJTE NA PRAVIDLA BEZPEČNÉ

PRÁCE NA INTERNETU!!!

Celá zpráva ke stažení v PDF ZDE .

1. Informace k vývoji extremistické scény ve 4. čtvrtletí roku 2018
1.1. Shrnutí
Protiimigrantská, protimuslimská a protiromská rétorika před říjnovými komunálními volbami nenašla mezi voliči velký ohlas a xenofobní subjekty ve volebním klání propadly. Xenofobní aktivisté reflektovali aktivitu orgánů činných v trestním řízení proti verbálním nenávistným projevům, včetně obsahů na internetu. Probíhající trestní řízení mají nepochybně dopad na snižování radikality jejich projevů. Říjnové útoky na české vojáky v Afghánistánu mezi sledovanými subjekty opětovně oživily témata migrace, muslimů a členství v NATO. Anarchistické, radikálně komunistické a domobranecké skupiny se výrazněji neprojevovaly. Z dlouhodobého hlediska lze za nejefektivnější prvek ovlivňující extremistickou scénu považovat kvazi-mediální projekty.
1.2. Tradiční pravicoví extremisté
Tradiční pravicově extremistické strany v říjnových volbách naprosto propadly. Do zastupitelstev se dostali pouze jednotlivci kandidující za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (dále jen „DSSS“) a Národní demokracii (dále jen „ND“). Xenofobní témata, která se obě strany v předvolební kampani snažily nastolit, neměla na lokální úrovni ohlas. Neuspěl ani předseda DSSS Tomáš Vandas, který kandidoval za subjekt s názvem Čisté Ústí. Další z řady volebních neúspěchů nepřinesl výrazné personální změny ve vedení obou stran.
DSSS následně v listopadu svolala do Litvínova shromáždění, které mělo připomenout desetileté výročí násilností ze strany neonacistů a fotbalových chuligánů, kteří se pokusili napadnout tamní Romy. Na akci tentokrát dorazily jen desítky příznivců strany. Jedné osobě bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření z trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.
Mladší aktivisté, dříve spojení s Dělnickou mládeží, přestali DSSS podporovat a navštěvovat její akce. Někteří z nich se začali angažovat v subjektu s názvem Národní a sociální fronta. Dne 17. listopadu rezignovali na účast na shromáždění v Litvínově a namísto toho uspořádali vlastní „kulturní a hudební večer“. „Bitva o Janov“ je přitom českými neonacisty vnímána jako jejich nejúspěšnější veřejná akce. Několik dní předtím se moravští aktivisté Národní a sociální fronty účastnili Pochodu nezávislosti ve Varšavě. Tato organizace, vedená jako zapsaný spolek u Krajského soudu v Brně, absorbovala většinu výraznějších postav Dělnické mládeže. DSSS tak přišla o organizátory veřejných akcí, jazykově vybavené jedince, kteří jsou schopní navazovat kontakty do zahraničí a přinášet odtud do České republiky nové trendy. Ústavní soud odmítl stížnost předsedy ND Adama B. Bartoše proti odsuzujícímu rozsudku za antisemitsky laděnou performanci v Polné na Jihlavsku. V říjnu pak řešil Městský soud v Praze v odvolacím řízení další Bartošovu kauzu, konkrétně vydávání antisemitských knih a další nenávistně motivované projevy. Městský soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, tedy dvouletý podmínečný trest s tříletou zkušební dobou.
V listopadu zemřel Jan Skácel, dlouhodobě aktivní nacionalistický politik, který svou kariéru spojil s několika pravicově extremistickými subjekty.
Městský soud v Praze zamítl 30. října žalobu politické strany Národní prosperita vůči Ministerstvu vnitra. Potvrdil, že její označení za krajně pravicový subjekt a uvedení ve Výroční zprávě o stavu extremismu v ČR za rok 2014 je legitimní.
Policejní vyšetřovatelka podala návrh na podání obžaloby proti třem mužům pro podezření ze spáchání trestných činů výtržnictví, ublížení na zdraví a násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, kterých se měli dopustit na konci července v Písku v rámci napadení skupinky občanů Indie. Tři osoby utrpěly drobná zranění, čtvrtý napadený musel být hospitalizován.
1.3. Další projevy nenávisti a nesnášenlivosti
Ani další politické subjekty, které staví svůj program dominantně na protimuslimské, protiimigrantské a protiromské rétorice a vyhroceném nacionalismu, v říjnových komunálních volbách neuspěly.
Policisté prověřovali a odložili trestní oznámení na tři poslance hnutí Svoboda a přímá demokracie, Tomia Okamuru, Radka Rozvorala a Miloslava Roznera, za výroky na adresu tábora v Letech u Písku. Městské státní zastupitelství v Praze nicméně v případě Roznera vrátilo věc detektivům zpět. Pražští policisté následně požádali Poslaneckou sněmovnu o zbavení imunity tohoto politika. Případ se již dostal na půdu imunitního výboru, ve sledovaném období ale ještě nebylo poslanci rozhodnuto. U Obvodního soudu pro Prahu 1 začalo líčení s bývalým tajemníkem hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslavem Staníkem, který čelí obžalobě, že na půdě Poslanecké sněmovny pronášel nenávistné výroky na adresu menšin.
Nejvyšší státní zástupce podal dovolání k Nejvyššímu soudu v případu ženy, která psala na Facebooku o zapalování autobusů s migranty. Okresní soud Plzeň-město v květnu poslal případ k přestupkové komisi Úřadu městského obvodu Plzeň 3. Jeho názor potvrdil posléze i v odvolacím řízení Krajský soud v Plzni. Nejvyšší státní zástupce spatřuje ve výroku naplnění skutkové podstaty trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod
Okresní soud v Chomutově rozhodl trestním příkazem v kauze kulturisty Filipa Grznára, který ve videu zveřejněném na internetu schvaloval vraždu Roma z roku 2017 v tomto severočeském městě a následně ještě tamním Romům vyhrožoval. Soud mu udělil trestním příkazem pokutu ve výši 15.000,- Kč. Grznár podal odpor, a tak proběhne standardní hlavní líčení. Dalším šesti osobám, které souhlasně komentovaly kulturistovo prohlášení, byly uloženy tři podmíněné tresty v rozmezí tří až šesti měsíců s odkladem na zkušební dobu jednoho roku a tři peněžité tresty ve výši deset tisíc korun. Všech šest osob, s bydlišti na různých místech České republiky, tresty akceptovalo.
Policisté v listopadu obvinili muže z Příbramska pro nenávistné projevy na internetu pro trestné činy hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
Pro trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia byli obviněni dva muži, kteří umístili v památníku v Letech urážlivé nápisy o Romech.
Obvodní soud pro Prahu 6 zatím nepravomocně odsoudil muže pro trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci k pokutě 30.000,- Kč za vyhrožování pracovníkům organizace zabývající se ochranou lidských práv. Právě pracovníci lidskoprávních organizací se často stávají terčem výhrůžek zasílaných prostřednictvím internetu.
Krajský soud v Brně potvrdil pokutu ve výši 25.000,- Kč bývalému provozovateli restaurace na Znojemsku, který napsal na facebookovém účtu provozovny, že neobslouží migranty. Pokutu mu uložila Česká obchodní inspekce.
1.4. Paramilitární a domobranecké skupiny
Domobrany nevyvíjely ve sledovaném období významnější aktivity. Stejně jako v předchozích obdobích se snažily prostřednictvím mediálních prezentací uměle zvyšovat svůj význam.
1.5. Anarchistické hnutí
Podzimní soudní rozhodnutí v kauze Klinika přinesla zintenzivnění anarchistických aktivit na podporu squattingu. Nejprve Nejvyšší soud zamítl dovolání aktivistky Terezy Virtové proti verdiktu o vyklizení centra. Ústavní soud posléze rozhodl, že nelze tolerovat okupaci cizích objektů bez právního důvodu jen proto, že jsou aktuálně nevyužívány.
V prosinci byla u Obvodního soudu v Mostě podána obžaloba proti pětici anarchistických aktivistů pro trestnou činnost, která je podle státního zástupce spojená s tzv. Sítí revolučních buněk. Kauza, pro kterou se vžilo označení Fénix 2, je v anarchistickém prostředí bedlivě sledována. Ve sledovaném období vyjadřovali čeští anarchisté podporu i zahraničním kolegům, kteří čelili postupu státních orgánů.
Některé anarchistické kolektivy se zapojovaly do aktivit s ekologickým podtextem. Někteří aktivisté se zapojili do akce Ende Gelände v Německu, jejímž cílem je bojovat proti rozšiřování hnědouhelného dolu Hambach. Německé ekologické aktivity proti kácení tamního lesa, které sledují legitimní požadavky a nelze je obecně považovat za extremistické, se staly inspirací pro český Klimakemp.
Anarchisté nadále sledovali dění v Kurdy obývaném regionu Rojava. Členové Anarchistické federace stáli mj. u vzniku Výboru na obranu revoluce v Rojavě. V prosinci aktivisté výboru naházeli dýmovnice před budovu patřící tureckému velvyslanectví.
V listopadu se v Praze uskutečnilo setkání Internacionály anarchistických federací, jejímž členem je i česká Anarchistická federace.  

+++