Letošní léto přesvědčilo snad i ty největší „popíráče změny klimatu“, že se asi opravdu nejedná o žádný blud, ale tvrdou realitu. Tropické podnebí, se pomalu ale jistě rozšiřuje o další oblasti a likviduje původní faunu i flóru. Plundrování přírody a nezodpovědný přístup politicko-ekonomických skupin ovládajících světové dění přináší další hořké plody své honby za maximalizací zisku. Neudržitelnost současného stavu je patrná i těm, kteří ještě před pár lety zastávali opačný názor. Je zarážející s jakou rychlostí a nekompromisností dochází ke stále intezivnějšímu plundrování přírody a celé planety. Snaha bagatelizovat problémy klimatu je mnohdy spíše tragikomickou fraškou, než diskuzí s argumenty a fakty. Jedním z míst, které je symbolem odporu proti této „pseudopolitice zisku“ je Hambašský les. Lidé se zde snaží bránit jedno z posledních míst v tzv. Německu, které odolalo těžařům a dřevorubcům. Z tisíceletého lesa, jedinečného svojí biodiverzitou zbývá již jen okolo deseti procent jeho původní rozlohy. Pod kořeny tisíceletých stromů se nachází lignit (hnědé uhlí). A o ten jde těžařům, zastupovaným zde nadnárodní firmou RWE.

To je energetická společnost sídlící v Essenu. Zabývá se výrobou elektřiny z konvenčních zdrojů, těžbou uhlí a obchodováním s energií. Společnost zajišťuje třetinu výroby elektřiny v tzv. Německu a velké části Evropy. V roce 2016 vytvořila RWE ze své časti, dceřinou společnost Innogy.Tu znáte jistě i vy, ze svého bezprostředního okolí.
O boji obránců a obránkyň Hambašského lesa vás pravidelně informujeme. Stejně tak sdílíme výzvy k jejich podpoře a aktivitám proti „zodpovědným“. Je asi samozřejmostí, že i když v současnosti je konkrétní odpovědnost na zmiňované firmě, nejde jenom o ni. Odpovědný je celý politicko ekonomický systém, vytvářející podmínky a podporu pro podobné chování jakým se prezentuje RWE. A ta není doménou jenom Německa, nebo jakéhokoliv konkrétního státu. Je to globální odpovědnost těch kteří rozhodují. A nejen jich. Je to i odpovědnost těch, kteří se tváří, že vlastně o nic nejde. Asi by se zde hodilo pronést poněkud zprofanováné, přesto tolik trefné heslo, známé z antifašistického hnutí. „KDO KE ZLU MLČÍ, SÁM ZLO VYTVÁŘÍ“. Promluvit. Ozvat se. Vyjádřit svůj nesouhlas. To je první krok vedoucí ke změně. A je lhostejné zda v šeru Hambašského lesa, nebo kdekoliv jinde. Podpora odporu HAMBI je podporou naší vlastní svobodě. A to nejen v konfliktu se zájmy RWE.