(Přišlo mejlem – zveřejňujeme bez jakýchkoliv slohových či obsahových úprav.Více na webu  https://freepeike.noblogs.org )

 

Summit G20 v Hamburku a související protesty se odehráli v létě
2017, ale dozvuky těchto událostí jsou patrné dodnes. Během G20 se sešli
političní a ekonomičtí lídři tohoto světa, aby naplánovali pokračování
vlastních válek, vykořisťování lidí, zvířat a drancování přírody. Vzdor
proti zmíněnému je nutností a přináší naději. Statisíce lidí vyšly do
ulic Hamburku, aby zabránily tomuto festivalu pro vyvolené. Německý stát
záhy, v pokusu kriminalizovat pár jednotlivců, změnil téma k lahvím a
dýmovnicím, které byly hozeny (nebo taky ne) během nepokojů. Nejedná se
o moc přesvědčivé rozptýlení pozornosti v kontextu problémů, kterým
tento svět čelí.

 

Od prvního dne se protesty proti G20 setkali s drsnou represí. Stovky
lidí bylo zraněných a zadržených díky policejnímu násilí a taktice
eskalace. Přes třicet lidí z různých zemí stále čeká na soudy v
německých vazebních věznicích. Jedním z nich je i Peike z Amsterdamu.
Jeho soud proběhl 28. srpna, což byl jeho první soud z mnoha dalších,
které měli následovat. Dvě v podstatě podobná soudní líčení zprostili
obviněné okamžitě obžaloby. Logicky jsme tuto zprávu přijali s obrovským
nadšením – ale přes podobnost v soudních spisech došlo v Peikeho případě
ke zcela odlišnému výroku.

Soudce Johann Krieten, známý pro své pravicové a autoritářské názory, ho
odsoudil ke dvěma letům a sedmi měsícům ve vězení (zároveň byl donucen
odevzdat vzorky DNA). Tento rozsudek je mnohem vyšší než původně
požadoval státní zástupce: jeden rok a devět měsíců, což byl sám o sobě
vysoký požadavek. Smyslem zde není požadovat “přiměřenější” trest, ale
svobodu pro Peikeho a všechny ostatní. Tečka. V právním kontextu je
tento případ pozoruhodný hned z několika důvodů.

Peike je obviněn z toho, že hodil dvě lahve na policistu během chaosu,
který nastal ve chvíli, kdy policie zaútočila na demonstraci “Welcome to
Hell”. Z detailů tohoto případu se stává absurdní divadlo: tvrzení
policisty, který zmínil, že “pocítil”, že byl něčím zasažen, je
překládáno jako “těžké ublížení na zdraví” a co více, obviněný Peike se
“bránil zatčení tím, že ležel na zemi v pozici novorozence”. Jediným
“důkazem” jsou svědecké výpovědi dvou berlínských policistů, které jsou
plné nesrovnalostí a chybějících informací.

Nezapomínejme, že i přes procesy s lepším koncem je tu i nadále možnost,
že podobná tragédie čeká i na další vězně: z hlediska práva je vcelku
“normální”, že je člověk odsouzen pouze na základě policejních výpovědí,
dokonce i když jsou zcela nekonzistentní. V tomto případě pak soudce
jasně řekl, že podle jeho názoru stačí k odsouzení samotná přítomnost na
protestech.

Je zřejmé, že Peike a další vězni jsou využíváni jako příklady, které
mají zastrašit všechny, které by napadlo propříště narušit podobné
dýchánky za přítomnosti největších darebáků světa, tak, jak to plánoval
německý stát. Samotný fakt, že byl Hamburk, se svou dlouhou historií
společenského vzdoru, vybrán jako místo pro takové setkání lze brát jako
čistou provokaci. Přesto si Merkelová nepřála jakoukoliv opozici. Přese
všechno se to neodehrálo bez odporu a nyní se vláda logicky připravuje
na odplatu. Peikeův soudní spor je hořkým začátkem této odplaty.

Co více, Krieten využil tohoto ukázkového procesu, aby uplatnil současné
zvýšení trestů za útok na policisty a zároveň prohlásil, že policisté
nejsou “Freiwild” (hra) pro “Spassgesellschaft” (hravou společnost).
Nelze mu upřít, že má smysl pro humor, i když jeho argument
pravděpodobně nebyl myšlen jako vtip. Ale stejně, kdo by nechtěl být
součástí této Spassgesellschaft?

První krok k této “hravé” společnosti: podpoř Peikeho a všechny ostatní
vězně – jednej a ukaž solidaritu!