O tom, že se represivní složky státní moci, často a rádi, drží hesla: „Účel světí prostředky“ není asi zapotřebí nikoho moc přesvědčovat. Lámání si hlavy s tzv. zákoností trápí v těchto složkách jen pár idealistů. Veřejnost se ale velmi často domnívá, že se jedná o „služební horlivost“ jednotlivců, nebo malých skupin, toužících po uznání, karierním růstu a někdy i naplnění romantických snů o obráncích demokracie.
Představa policejního detektiva z televizního seriálu, zoufale se snažícího usvědčit mafianského bosse, který ve chvíli, kdy neví, jak dál, použije svého kamaráda novináře, aby ho společensky znemožnil. To vyvolává v mnoha lidech bezesporu sympatie. Realita je ovšem naprosto jiná. Možná jsou i nějací Robinové Hoodové mezi policisty. O těch ale tento článeček není. Je o interních instrukcích udělovaných „shora“. Je o údajných únicích ze spisů a podobných metodách, naprosto běžných u všech represivních složek. Ovlivňování veřejnosti, a tím vlastně i celého procesu vyšetřování, obvinění, případně i soudu, je v současnosti považován za naprosto legitimní. „Vyvolení novináři“ z vyvolených medií mají informace o odposleších, a často i celé spisy ještě dřív než sami obvinění. A to samozřejmě i s potřebným „výkladem“ jak má „nezávislá informace“ vypadat. To, že se jedná o iniciativu nějakého jednotlivce snažícího si přilepšit ke svému žoldu je víc než úsměvná představa. V nedávné době to nechtěně potvrdilo i Ministervo vnitra prostřednictvím Odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality a jejich oficiální verze KONCEPCE BOJE PROTI EXTREMISMU PRO ROK 2017. Sem se asi nějakým omylem dostal text, který je už dlouhou dobu součástí mnoha „interních rozkazů a směrnic“ represivních složek. V strategii Komunikací proti demagogii (už název zní jako hodně špatný vtip) popisující svůj cíl slovy: „Veřejnost má právo od relevantních státních institucí získávat průběžně informace o extremistické scéně a o protiextremistických aktivitách. Informování o extremistické scéně je zároveň jedním z nástrojů boje s extremistickými subjekty…..“je jako jedno z opatření zmíněno doslovně: „Aktivní kontaktování novinářů a zodpovědné poskytování informací s přidanou hodnotou. V případě informování o extremistické agresi volit ofenzivní přístup zohledňující,respektive předvídající, možné dopady těchto násilností. Platí zásada nulové tolerance vůči násilnostem ze strany extremistů“.
Co si MV představuje pod pojmem „informace s přidanou hodnotou“ je asi více než patrné. A výraz aktivní kontaktování taky mluví sám za sebe. Ofensivní přístup po kterém MV volá v další větě taky dobře známe.
Jsme anarchisté/tky a neděláme si iluze o jakýchkoliv nástrojích moci. Vlastně nám to přijde jako „dobrý počin“ MV. Třeba to probudí další lidi co spí v podivné letargii a odevzdání. Možná se úsměvy na tvářích některých lidí, při čtení strategie … proti demagogii, sepsanou obránci systému založeném na demagogii, změní v jiný výraz. Uvidíme jaký.
(RP)