Report jsme obdrželi emailem a zveřejňujeme ho bez jakýchkoliv úprav
Sobota,půl 5 odpoledne.Stovky a tisíce lidí spěchají na nádraží na vlak
či z práce dom,míjejíce při tom lavičky doslova obsypané lidmi bez
domova.
V trávě před nádražím polehávají či posedávají různé skupinky.Jedna z
nich však svým počtem převyšuje ostatní.
Příchod,pár tichých pozdravů.Složení skupiny dává tušit,jakým směrem se
bude ubírat zbytek dnešního dne.
Zvedáme se a drolíme.Jednotlivé skupinky se rychlým tempem přesouvají
rozpálenými pražskými ulicemi.Zabočujeme do jedné z užších ulic,do ulice
Senovážná.
Z ničeho nic jako blesk prořízne vzduch “Všichni dovnitř,rychle!”.
Nad velkými vraty visí malá modrá cedulka s bílou desítkou.Náš cíl.
Nikdo nemusí nic říkat,je potřeba odnést jídlo,pití
nářadí,materiál.Každý bere co může a stoupáme po schodech nahoru.Jedna z
větších místností nám slouží jako výchozí bod.
Zasedá plénum,vytváří se pracovní
skupiny.Zásoby,hlídky,bezpečnost,obnovení chodu budovy,program.Je toho
hodně.Dochází aji na hojnou výzdobu interiéru.Výměna zámků,nahození
elektriky.
Zanedlouho se před budovou objevuje první fízlácká hlídka.
Dochází k vyvěšování bannerů z oken. “Město pro lidi,ne pro zisk”,
“Bydlení je právo“, “Orgasmus je víc než národ”, “Klinikou to nekončí”.
To vše si mohli přečíst a poslechnou lidé procházející a pozastavující
se pod domem.Nápis “FCK ČNB” na střeše má také velmi jasné poselství.
Průzkum budovy.Většina místností je prázdných,v jedné však nacházíme
dokumenty z 80tých a 90let minulého století(Výkonostní hodnocení
dělníků,zákoníky federální republiky,korenspondenci náměstka
ministerstva vnitra ČSFR).
Hezky se to stát a město stará o ochranu osobních údajů svých
zaměstnanců.
Fízlů před domem přibývá.Hlásí se první skupina,která by ráda opustila
budovu před úplným obklíčením.Bohužel se musíme přihlásit taky,vzhledem
k pracovním a osobním důvodům některých z nás.
Opouštíme budovu přes dvůr.Úniková cesta vede do Hybernské
ulice.Zamčeno.Zkoušíme vedlejší dům.Zvoníme na zvonek. “Dobrý den,neseme
letáky”.Drobná lež která nikomu neublíží.Dveře se otevírají.S hrůzou pak
zjišťujeme,že ani z druhé budovy se nedostaneme,ale že je k tomu ještě
opuštěná( Záhada dne-kdo nám teda zazvonil dole u dveří?)
Vracíme se k zamčeným vratům.Po drobných úpravách pantů vrata povolují a
otevírají se.
Obcházíme blok a vracíme se na Senovážnou.Podporujeme dočasné obyvatele
zvenku a na oplátku k nám letí desítky a desítky letáků a dočkáme se aji
malé přípravy na Silvestra.
Přijíždějí antony s těžkooděnci.Ulice se uzavírá.Před vchodem v
Senovážné ulici vzniká lidská blokáda.
Bohužel,čas je neúprosný. 21:00. Loučení.
Sbíráme ze země několik desítek letáků poukazujících převážně na krizi
bydlení.Podlézáme policejní pásku a rozdáváme letáky mezi lidi,kteří
postávají okolo a celé dění pozorují.
S radostí sleduji,jak se vrhají do čtení a souhlasně přikyvují,baví se o
tom.
Poslední pohled na dva domy,které se znova nadechly,znova ožily.
Smutné pohledy,že nemůžeme zůstat a být s ostatními až do konce.
Tiché loučení.
Celé prohlášení kolektivu “Obsaď a Žij”naleznete ZDE
