political-prisoner

Přes rok trvající vyšetřování údajného plánování teroristického útoku bylo vedeno jednostranně a účelově. Vyšetřovatelé se nepokusili prověřit druhou verzi, která se zakládá na agentech provokatérech. Veškeré námitky a rozpory, které byly podávány prostřednictvím obhájců, byly nekompromisně zamítnuty, jak jinak.

Pokusím se shrnout to, co vyšetřovatelé záměrně přehlíželi, čím městské státní zastupitelství a obvodní soud (který rozhodoval o vazbě) argumentovali, i když jde o nepodložená a uměle vytvořená fakta.

Krátce po spuštění celé kauzy Fénix podalo sedmdesát osobností Generální inspekci bezpečnostních sborů a městskému státnímu zastupitelství podnět k prošetření nasazení dvou policejních provokatérů a toho, zda nepřekročili své pravomoci. Ve svém prohlášení také požadovali sestavení parlamentní komise za stejným účelem, k čemuž však nedošlo.

V jednom případě jsme s obhájcem podávali podobnou stížnost s doplněním rozporů v případu s jasnými fakty a se žádostí o jejich prověření, ale bezvýsledně. Nikdo se návrhy ani žádostí o prověření nezabýval!

Ač mě těšili podpora a zájem lidí mimo anarchistické hnutí (a doposud mě těší), přesto jsem nebyl naivní v tom, že by se stát snažil odhalit skutečnou podstatu kauzy.

V prvních měsících po velkolepém zásahu se odůvodnění pro zásahy, domovní prohlídky, sledování apod. začala rozpadat, u všech zadržených a obviněných byla vyvrácena spojitost s pěti útoky připisovanými SRB. Sami vyšetřovatelé ji vyloučili. Přesto se v usnesení o zahájení trestního stíhání odkazuje na SRB. Pro takové tvrzení ale neexistuje žádný přímý důkaz, kromě tiskovin volně dostupných na internetu.

Veškeré zásahy tedy byly prováděny na základě lží, domnělých informací a vykonstruovaného případu.

Přibližně po měsíci jsem měl za sebou tři výslechy. Ve zkratce: stál jsem si za svým a také nadále budu; dva policejní provokatéři tvořili polovinu skupiny, jejich jednání bylo svévolné a provokativní a jednali nad rámec svých pravomocí.
Agenti byli vyslýcháni začátkem září (zásah proběhl v dubnu), v tomhle ohledu je zcela nepochopitelné, proč a z jakého důvodu k výslechu došlo tak pozdě.

Přibližně dvakrát byl vyšetřovateli termín jejich výslechu bezdůvodně zrušen. Před samotnými výslechy bylo ve třech případech obhájcům odepřeno nahlížet do spisu (samozřejmě bez odůvodnění). Tři týdny před výslechem agentů zpřístupnili spisy, ale:
Vyšetřovatelé prvně tvrdily, že spisy nejsou úplné a část se neodtajní. Vzápětí byla poslána stížnost městskému státnímu zastupitelství na nemožnost seznámit se se spisovým materiálem a neumožnění obhajobě připravit se na výslechy agentů. Městské státní zastupitelství nařídilo odtajnit všechen spisový materiál týkající se operace Fénix, jenže vyšetřovatelé opět nerespektovali nařízení vyšší instance. Až po výsleších bylo sděleno, že předešlé spisy, které byly obhájcům ukázány, jsou úplné a žádné jiné v režimu utajení nejsou.

Při výslechu provokatérů se náhodou přišlo na třetího agenta, který měl být údajně zapojený do „akce“. Podle jeho slov nebyl, ale věděl, že možná bude. Otázkou zůstává, proč měl být a nebyl?
Tedy pokud neskrývá něco, co by celý zásah postavilo do jiného světla…

Shrnuto podtrženo došlo k následujícímu:

Bezdůvodné odepření nahlédnout do spisů
Nerespektování nařízení vyšší instance ze strany vyšetřovatelů
Dvakrát bezdůvodné zrušení výslechů agentů a jejich následný výslech po pěti měsících a osmi dnech
Nevyslechnutí řídícího pracovníka agentů, na kterého se odkazovali v závažných otázkách
Nepředložení nahrávek pořízených před 1. 11. 2014 (požadováno)
Neprověření návrhů obhajoby
Nepředložení odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu s dvěma policejními agenty (požadováno)

Vrátím se trochu zpátky k odposlechům před 1. 11. 2014, kdy byly tyto nahrávky pořizovány nezákonně. Tyto odposlechy snad neměly vyjít na světlo světa, jenže došlo k chybě. Těmto odposlechům se vehementně vyhýbají samotní vyšetřovatelé, nechtějí je předložit ani k poslechu. Proč se brání tak banální věci?

Doposud samozřejmě nebyly předloženy a nikdo jimi údajně nedisponuje, možná už jsou zničeny.

Přepis odposlechů po 1. 11. 2014, kdy už provokatéři měli status agentů, se neshoduje s audionahrávkami. Vzniká tedy další otázka: Proč se tak děje?

Celé vyšetřování údajného činu bylo veden stylem, jako by se stal. K tomu mám další vysvětlení, které ale uvedu před soudem u hlavního líčení. Snad pochopíte, proč se k tomu teď veřejně nevyjadřuji.

ODŮVODNĚNÍ VAZBY:

Ještě bych doplnil, jak obvodní soud rozhodoval o mé vazbě po celou dobu, než se uzavřely spisy a byla podána žaloba.

Neustále mi prodlužovali vazbu (útěkovou) na základě dvou zcela nepodložených informací. Jedna z nich se opírá pouze o výslech agenta, druhá se zakládá na domněnce.

Zaprvé se domnívají, že mám ve Španělsku vybudovaný úkryt, kam bych se chtěl stěhovat. To tvrdí pouze agent provokatér, nikde není žádný důkaz o tom, že jsem to řekl.

Zde je na místě uvést dvě věci: neumím španělský ani jiný cizí jazyk a ve Španělsku jsem nikdy nebyl.

Druhé tvrzení, které odůvodňuje mou vazbu, je, že jsem prý je členem SRB, CCF, IFA a s jejich pomocí bych mohl uprchnout do zahraničí, ale ani pro to neexistuje žádný důkaz.

Poledním důvodem je případná výše trestu, kdy mi hrozí 12 let až doživotí, a už z toho důvodu bych se vyhýbal dalším soudním úkonům.

OSOBNÍ NÁZOR:

Celá operace Fénix mi přijde jako vystřižená z dob, kdy řádila StB a jiné totalitní instituce, které měly diskreditovat, rozdrobit a umlčet disidentské hnutí vykonstruovanými procesy – dnes hnutí organizované zdola čelí stejným špinavým taktikám.

Také „nezávislá média“ na začátku chrlila titulky o „nebezpečných anarchistech“. Ale už těžko se dnes dočteme o metodách policie, kdy chodí před dveře aktivistů a aktivistek, neformálně je vyslýchá, šikanuje je a vyhrožuje jim. Tohle všechno má zůstat před veřejností skryto.

Pokusil jsem se stručně shrnout roční postup vyšetřování. V žádném případě nikomu nechci vnucovat svůj pohled nebo názor na celou kauzu Fénix. Postup vyšetřovatelů a policie však považuji za velmi problematický, je to ohrožení svobody každé lidské bytosti, ohrožení svobody slova, ohrožení aktivismu směřujícího k lepšímu světu, a to se netýká jen anarchistů a anarchistek.

Dne 29. dubna 2016 jsem byl městským soudem propuštěn na svobodu, státní zástupce se ale odvolal. Snad se, drazí přátelé, brzy uvidíme mimo zdi, mříže a ostnaté dráty. Všem posílám objetí plné síly a odvahy.

Váš kamarád Martin
Díky za koncert! To jsem potřeboval slyšet!!!