Stojí v řadě
jako sloupy
v temném lese.
Odolávají větru, dešti
i kupám bahna
a strach je kolem cítit.
Ty jen s klidným hlasem rozkaz vydáš
…lidské bytosti, které
zhasly jak svíce v průvanu.
Ptáš se kuchaře – “co máme dnes k obědu?”
(oběť)
–
Úskalí cest
na trase k duším
v diamantových střevících
tak tupě se smějí v maskách klaunů!
Ověšeni perlami z moří
ověšeni nicotou
tak tiše
– tiše –
proplouvající kolem nás.