Odbor bezpečnostní politiky MV uvolnil 5.října veřejnou verzi situační zprávy o extrémismu za I. pololetí roku 2020. Opět ani nenaznačuje, že by se represivním a informačním strukturám státu dařilo získávat relevantní informace o neformálních anarchistických aktivitách. Ani ostatní zdroje na tom nejsou jinak. Zda je to záměrné, či faktické, ukáže až budoucnost. Každopádně se zdá, že uplatňování nových strategií přináší své plody. I když zdánlivé přesunutí většiny aktivit do anonymní roviny, může v krátkodobém horizontu oslabovat propagandistickou činnost (zvláště „legálního“ křídla anarchistického hnutí), je vytváření neformálních struktur dobrým základem pro autentické formy anarchistických aktivit.
Jako obvykle zveřejňujeme její vybrané nejpodstatnější části. V případě zájmu si můžete stáhnout i celou zprávu. Je uložena na zabezpečeném serveru.
Přesto – PŘI STAHOVÁNÍ DBEJTE NA PRAVIDLA BEZPEČNÉ
PRÁCE NA INTERNETU!!!
Celá zpráva ke stažení v PDF ZDE .
1. Informace k vývoji extremistické scény v 1. pololetí roku
2020
1.1. Shrnutí
Extremistická a xenofobní uskupení ve sledovaném období výrazně ovlivnila
koronavirová pandemie a s ní související omezení. Tyto subjekty měly tendenci hovořit o hluboké
krizi, do které se Česká republika podle nich dostala. V souvislosti se zvládáním šíření nemoci jejich
členové a příznivci poukazovali na údajnou neschopnost demokratického systému adekvátně
reagovat. Velmi se vystupňovala kritika Evropské unie a NATO. Řada aktivistů požadovala
vystoupení z těchto mezinárodních organizací. V naprosté většině případů ale extremistické a
xenofobní subjekty k řešení problémů spojených s nemocí Covid-19 nijak nepřispěly. Jejich
představitelé pouze stále setrvávali u obecných ideologických prohlášení a konkrétní nápady na
snížení dopadů onemocnění nepřinesli. Extremisté a xenofobně zaměření aktivisté se také často
uchylovali k šíření nebezpečných a rizikových dezinformací.
Kromě koronavirové krize rezonovala zejména dvě témata, a to jednak kauza pomníků
maršála Koněva a Vlasovcům, a dále rasové nepokoje v USA.
Ve sledovaném období rovněž proběhlo několik trestních řízení se vztahem k pravicovému
a náboženskému extremismu, nenávistně motivovaným výrokům, podpoře terorismu či tzv.
zahraničním bojovníkům.
1.2. Pravicoví extremisté
Národní demokracie v době koronavirové krize přišla s návrhem zřídit speciální pracovní
tábory pro tzv. sociálně nepřizpůsobivé. Od konspiračních teorií o koronaviru, coby záměrně
vyvinuté biologické zbrani, přešla ke kritice Evropské unie pro její údajnou neschopnost zvládat
epidemii. Představitelé Národní demokracie i Dělnické strany sociální spravedlnosti se kriticky
vyjádřili k odstranění sochy maršála Koněva. Oba zmíněné subjekty však lze považovat za
marginální. Dlouhodobě postrádají osobnosti, které by je z okrajové pozice dokázaly vyvést.
Omezení spojená s pandemií vedla k zintenzivnění komunikace neonacistů ve virtuálním
prostředí. České neonacistické hnutí okopírovalo trend z jiných evropských zemí a USA, kde se
mobilizace příznivců přesunula na internetové platformy. Čeští aktivisté v posledních měsících
ustoupili od využívání dříve oblíbených sociálních sítí, např. Facebooku, a začali využívat méně
známé on-line služby. Důvodem je zejména přísnější postup jejich poskytovatelů proti šiřitelům
nenávistných obsahů. Neonacisté preferují komunikační služby, kde je zaručena vyšší míra
anonymity. Lze předpokládat, že trend on-line mobilizace neonacistického hnutí bude pokračovat i
po skončení omezení spojených s onemocněním Covid-19.
Po letech útlumu se začala opět rozvíjet neonacistická White Power hudební scéna. V
lednu a únoru proběhly na území ČR utajované koncerty určené pro domácí i zahraniční publikum.
Další plánované hudební produkce byly, podobně jako v zahraničí, zrušeny kvůli pandemii.
Neonacisté se v reakci na ni pokusili realizovat koncerty prostřednictvím on-line vysílání.
S ohledem na nízkou technickou kvalitu přenosu lze tyto pokusy hodnotit jako spíše neúspěšné.
Čeští aktivisté se v únoru v Budapešti zúčastnili mezinárodní neonacistické akce s názvem „Den
cti“. Po opětovném spuštění nejvyšší fotbalové soutěže na sebe upozornili rasistickými pokřiky
chuligáni Sigmy Olomouc a Sparty Praha.
V dubnu zařadily Spojené státy tzv. Ruské imperiální hnutí na seznam teroristických
organizací. S jeho zástupci se setkali představitelé Národní a sociální fronty a Dělnické mládeže na
mezinárodním neonacistickém setkání konaném v německém městě Riesa v roce 2018.
Ve sledovaném období rezonovalo i téma vydavatelství, která nabízela k prodeji knihy a jiné
předměty, které se těší oblibě v neonacistickém prostředí. Jednalo se o knihy a předměty spojené
s nacistickými zločinci, antisemitsky laděnou literaturu a literaturu bagatelizující nacistické zločiny,
včetně holocaustu. V této souvislosti policie začala prošetřovat vydavatelství Bodyart Press ze
Žďáru nad Sázavou. Pražští detektivové posléze v červnu provedli razii v nakladatelství Naše
vojsko. Policisté Národní centrály proti organizovanému zločinu dále prováděli úkony trestního
řízení v souvislosti s vydavatelstvím Guidemedia. Produkce těchto firem vyvolávala velké protesty
v tuzemsku i v zahraničí. Velmi citlivě na ni reagovali lidé postižení nacistickými zločiny, včetně
zástupců židovské či romské komunity.
Soudní dohru měla i kauza Národní fašistické akce. Její představitel M. L. čelil obvinění za
pořádání pietních a vzpomínkových akcí s cílem připomínat si nacistické zločince.
Pražští kriminalisté předali na Městské státní zastupitelství návrh na podání obžaloby pro
trestný čin vraždy bezdomovce v provizorním přístřešku v Praze 10. Obviněný devětatřicetiletý
muž, který měl mít v létě roku 2019 s obětí konflikt a následně přístřešek zapálit, podle policistů
sympatizuje s neonacisty a útok spáchal kvůli nenávistným předsudkům vůči bezdomovcům.
V březnu policisté obvinili polského občana, který v Ústí nad Orlicí sprejoval na fasády domů
nacistické symboly. Plzeňský soud v květnu pravomocně odsoudil neonacistického recidivistu
Jaroslava Hegnera za trestné činy projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod
člověka a za výtržnictví k nepodmíněnému trestu na dobu jednoho roku s podmíněným odkladem na
čtyři roky a k peněžitému trestu 50.000 korun. Trestných činů se měl dopustit tím, že v roce 2018 na
akci pro své soukmenovce u Boleveckého rybníka v Plzni umístil vlajku s hákovým křížem a sám si
oblékl tričko se symbolikou Ku-klux-klanu. Tři další účastníci neonacistického grilování byli
odsouzeni trestním příkazem. Ve stejném měsíci Nejvyšší soud odmítl dovolání Radka Mansfelda,
který byl odsouzen k podmíněnému a peněžitému trestu za hajlování na shromáždění hnutí Svoboda
a přímá demokracie v Praze v roce 2019. Předseda Národní demokracie Adam Bartoš neuspěl u
Ústavního soudu se stížností proti dvouletému podmíněnému trestu s tříletou zkušební dobou za
vydávání protižidovských knih a další antisemitské projevy. Obvodní soud v Teplicích začal znovu
projednávat případ Vítězslava Kroupy v kauze příspěvků namířených proti prvňáčkům ze ZŠ
Plynárenská. Muž čelil obvinění z trestných činů projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení
práv a svobod člověka a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a
svobod.
1.3. Projevy předsudečné nenávisti
Tzv. „vlastenecké“, resp. „pronárodní“ skupiny šířily xenofobní názory a útočily na
Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Obsahově jejich myšlenky často souzní
s dezinformačními weby šířícími prokremelskou propagandu.
Internet byl nadále zahlcen protiimigrantskými a protimuslimskými příspěvky.
V souvislosti s pandemií byli uprchlíci označováni za přenašeče virové nákazy. Zejména
představitelé hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále jen „SPD“) se pokoušeli opětovně vyvolávat
i protiromské nálady (v rámci oficiální prezentace se využívá termínu „nepřizpůsobiví“). Některé
xenofobní skupiny dále otevřely téma zahraničních dělníků jakožto pachatelů kriminality a dalšího
rizika šíření virové nákazy.
V průběhu koronavirové krize se zintenzivnila kritika Evropské unie a Severoatlantické
aliance. Obě nadnárodní organizace byly viněny z toho, že pandemii nezvládly, resp. podcenily.
S oblibou byly šířeny i lživé konspirace o původu viru, či o tom, že nákaza je šířena záměrně
z tajných mocenských důvodů. Takto byly např. některými politiky na sociálních sítích
prezentovány informace o údajném vývoji koronaviru genetickou manipulací na americké vojenské
základně Fort Detrick. Předseda hnutí SPD prezentoval i názor, že pandemie je v západních zemích
zneužívána k zavedení eutanazie seniorů. Cílem má být podle něj jejich likvidace, jakožto zastánců
tradičních hodnot, a jejich nahrazení agresivní imigrantskou populací.
Xenofobně orientovaní aktivisté, kteří se začali veřejně projevovat v souvislosti s migrační
krizí, vyjadřují podporu současnému režimu v Ruské federaci a opakují sdělení prokremelské
propagandy. Reálně se to projevilo zejména v souvislosti s kauzou odstranění pomníku maršála
Koněva a v souvislosti se záměrem postavit pomník Vlasovcům v pražských Řeporyjích. Třem
pražským politikům byly adresovány agresivní urážky a výhrůžky. Některé z nich se staly
předmětem zájmu Policie ČR.
Pražští politici Zdeněk Hřib, Ondřej Kolář a Pavel Novotný však nebyli jedinými veřejně
činnými osobami, které se staly terčem výhrůžek. Pod záminkou „vlastenectví“ či „obrany
národních hodnot“ se stávají terčem verbálních útoků stále častěji i další lidé, kteří dostali
nálepku „vlastizrádců“, „negrofilů“, „cikánofilů“, „homosexualistů“ apod. Velmi intenzivní kritika
směřovala rovněž na adresu některých médií, zejména České televize. Předseda pražské organizace
SPD vyzval např. k defenestraci vedení této veřejnoprávní instituce.
Ve sledovaném období byly registrovány i dílčí xenofobně motivované incidenty. V lednu
např. došlo k posprejování mešity v Brně výhrůžným protiislámským textem. V souvislosti
s rasovými nepokoji v USA se někteří uživatelé internetu uchylovali k primitivnímu
protičernošskému rasismu.
Bývalý tajemník SPD Jaroslav Staník neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu proti
rozsudku za výroky, ve kterých navrhoval střílet „buzeranty a lesby“ a posílat homosexuály, Romy a
Židy do plynu. Policisté požádali Poslaneckou sněmovnu o vydání poslankyně SPD pro její výroky
na adresu migrantů. Mandátový a imunitní výbor, a posléze i Poslanecká sněmovna, ji však ke
stíhání nevydaly. Okresní soud Plzeň-město začal opět projednávat případ ženy, která napsala na
Facebooku komentář o zapalování autobusů s uprchlíky. V březnu ji za trestný čin podněcování k
nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod vyměřil šestiměsíční trest se
zkušební dobou na jeden rok. Rozsudek je pravomocný. Okresní soud v Přerově začal v červnu
projednávat případ údajného napadení skupiny romských dětí v dubnu 2019 v Lipníku nad Bečvou.
Manželský pár čelí obžalobě z výtržnictví, ublížení na zdraví a hanobení národa, rasy, etnické nebo
jiné skupiny osob. Krajský soud v Brně potvrdil pokutu udělenou Českou obchodní inspekcí
provozovateli pizzerie, který na facebookové stránce restaurace uvedl, že „pro imigranty nevaříme,
stopislam.“
1.4. Paramilitární a domobranecké skupiny
Rok 2020 nezastihl domobranecké skupiny vzniklé v reakci na migrační krizi v dobré
kondici. Zemská domobrana se na konci roku 2019 sama rozpustila, Českoslovenští vojáci v záloze
nevyvíjeli fakticky žádnou činnost.
Národní domobrana nadále procházela vnitřní krizí, kterou způsobily zejména
pokračující spory uvnitř jejího velení. Znepřátelení domobranci ventilovali vzájemné animozity i
prostřednictvím dezinformačních médií.
V lednu se delegace Národní domobrany vypravila do Nitry na shromáždění Slovenských
branců. Představitelé české skupiny na adresu slovenských kolegů uvedli, že sestávají z věkově
mladších aktivistů, kteří zvládají fyzicky náročnější přípravu a více drží při sobě.
1.5. Anarchistické hnutí
Anarchisté se ve sledovaném období ještě více uzavřeli do své subkultury. Vládou nařízená
omezení související s pandemií znemožnila konání jejich veřejných akcí a happeningů.
Tematicky se zaměřili na solidární či pietní aktivity (vyjadřování podpory osobám stíhaným
v kauze Fénix II, ruským kolegům v kauze „Síť“, migrantům na řeckých ostrovech, Kurdům
v regionu Rojava, sexuálním menšinám v Polsku, vzpomínku na antifašistického skinheada Jana
Kučeru), případně komentovali dílčí aktuální otázky.
V březnu se uskutečnil v Hradci Králové jarní sjezd Anarchistické federace. Anarchisté
rovněž reflektovali rasové nepokoje v USA a podpořili hnutí Black Lives Matter.
Na webech spravovaných militantními anarchisty se objevily texty, v kterých byla pandemie
popisována jako příležitost využít oslabení systému k jeho úplnému rozložení. Autoři textů
prezentovali jako zdroj inspirace zahraniční nepokoje, rabování, stávky či vzpoury ve věznicích.