Nazapomínejme na vězněného kamaráda, bratra a soudruha Lukáše B.!
Je málo těch co dokáží svým životem naplňovat ideály v které věří. Lukáš knim bezesporu patří. Posíláme mu na dálku úryvek z převzatého textu našeho hudebního projektu. Je skoro sto let starý. Přesto jako by byl napsaný dnes….
Křič o rovnosti a o svobodě lidu, boj za pravdu vždy na paměti měj, proklínej stokrát despotu a bídu a odvahu dál v lidech probouzej. Křič slovem, perem, křič i svými činy, ať předevšemi všude zní tvůj křik, i když ti budou páni prsty bělostnými, budou hrozit, že jsi fanatik. Nechť ve tvém křiku špetka strachu není, nechť valí se jak láva do ulic a jestliže snad tvůj křik skončí ve vězení, ke mřížím přilni a křič ještě víc.
A jestliže snad v tom krutém okamžení, stisknou ti hrdlo tam v chládku žaláře a učiní tak konec tvému bdění, aspoň jim mlčky naplij do tváře. Časy se mění, prapory blednou, slová se jeví jak černobílý film. Svoboda, rovnost svou silou věčnou, stále křičí: tyranie zhyň!