Včera se na blogu Lukáše B. objevil text pod názvem „Otevřený dopis pro všechny drbomilné osoby“ v kterém se autor vyjadřuje k (citujeme)...kultuře drbů, překrucování a dezinformování.
Chápeme co autora k napsání tohoto textu vedlo. S Lukášem se v některých věcech názorově rozcházíme a i když nikdy nebyl součástí našeho kolektivu, přesto ho považujeme za našeho „bratra“ (chcete-li soudruha). Mnoho z nás ho bere i v osobní rovině za osobu víc než blízkou. Je to člověk, který svůj život zasvětil boji za svobodu. Samozřejmě má i své slabé stránky a jako každý z nás někdy „šlápne vedle“. Mnohdy jsme vedli dlouhotrvající debaty týkající se všemožných témat, kdy jsme nedokázali najít shodu. Přesto mezi námi nikdy nevzniklo ani semínko nevraživosti. Je poctivé přiznat, že L. dokáže být v debatách nekompromisní. To ale nic neubírá na tom, že akceptuje i názory ostatních, byť s nimi třeba nesouhlasí. Pro všechny ty, co mají potřebu se vyjadřovat k jeho osobě, bez toho aby s ním pohovořili a věděli o kom ani o čem vlastně mluví, je těžké něco vzkazovat. Všichni co jste L. poznali, víte co je za člověka a anarchistu.
Na rozdíl od L. si musíme položit otázku do jaké míry se jedná o nějaké excesy jednotlivců a zda nejde jen o naplňování další z kapitol tzv. Militantní demokracie a to Eliminaci nepřátelských uskupení a jednotlivců (citace z textu „Kontrastrategie „militantní demokracie“). K eliminaci mají pomáhat jak krátkodobé strategie, tak „ostatní“ metody. K eliminaci jsou používány snad všechny představitelné i nepředstavitelné postupy. Často používaná je například kompromitace. Kdy je jako cíl zamýšleno oslabení vlivu subjektu, který má být eliminovat ve společnosti či její části. Dále se setkáváme s kriminalizací za nesouvisející „trestné činy“ (často smyšlenými a vykonstruovanými) a mnoha dalšími.
Pravda bude možná někde uprostřed. Je obdivuhodné, že Lukáš má sílu se k tomuto vůbec vyjadřovat. A dokonce podává ruku k debatě s kýmkoliv o čemkoliv. Vždy jsme razili heslo, že nezáleží na jménech, ale na práci kterou odvedli pro naši společnou věc. Že nezáleží na tvářích, ale činech. Pokud má někdo potřebu kydat na někoho špínu jen pro svoji neschopnost obhájit svůj postoj, nebo lidskou malost – zřejmě si zaslouží lítost. Pokud tak někdo činí záměrně, ať už jako kolaborant se systémem, nebo dokonce jako součást represivního aparátu, měl by být připraven nést následky.
Pokud bude tento text Lukáš číst, tak mu jménem našeho kolektivu vzkazujeme:
„ NENECH SE OTRÁVIT! NEJSI V TOM SÁM, tak to NEVZDÁVEJ!
O TO JIM JDE!“
…
Zformulováno ACV jménem VAP za uplatnění přirozeného mandátu (26.11.20)