Zveřejňujeme vybrané části “Výroční zprávy BIS  2017″, věnující se tzv.”levicovému a pravicovému extrémismu” . V případě zájmu si můžete stáhnout  celou zprávu. Je uložena na zabezpečeném serveru. Stejně tak  i “Výroční zprávu o činnosti Vojenského zpravodajství za rok 2017”.
Přesto PŘI STAHOVÁNÍ DBEJTE NA PRAVIDLA BEZPEČNÉ PRÁCE NA INTERNETU!!!

 

 

“Výroční zprávy BIS  2017” ke stažení v PDF ZDE .

“Výroční zpráva o činnosti Vojenského zpravodajství za rok 2017” ke stažení v PDF ZDE .

 

 

Výňatek z Výroční zprávy BIS 2017

Levicový extremismus

Levicově extremistická scéna nepředstavovala bezpečnostní riziko pro ohrožení demokratického zřízení ČR. Nadále byla silně fragmentovaná, bez výraznějších postav, které by ji jakkoliv sjednotily, členská základna jejich platforem zůstala slabá. Její stoupenci upozadili své veřejné aktivity a soustředili se na pořádání nejrůznějších akcí menšího rozsahu zaměřených dovnitř hnutí. Jedním z hlavních mobilizačních témat anarchoautonomních a trockistických skupin zůstala podpora squatterských aktivit. Kolektiv Autonomního sociálního centra Klinika (Klinika) ignoroval rozhodnutí soudu a majetek Správy železniční dopravní cesty nadále nelegálně obýval. Klinika tak byla stále místem působení a setkávání sympatizantů z širokého spektra krajní levice, ale také různých lidsko-právních aktivistů. Vedle toho představovala i významný prvek pro rozvíjení a posilování mezinárodních vztahů české krajně levicové scény. Nově se anarchoautonomové více věnovali ochraně životního prostředí a ekologickému aktivismu, který se postupně stal dalším z jejich hlavních profilačních témat. Bylo patrné jejich propojení s různými environmentálními aktivistickými skupinami nejen v ČR, ale i v SRN. Účastnili se akcí pořádaných těmito subjekty či dokonce participovali na jejich organizaci.

Nebyly zaznamenány žádné přímé akce, ke kterým by se přihlásili militantní anarchisté. Osoby obžalované z příprav teroristického útoku na vlak s vojenským materiálem byly osvobozeny zatím nepravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze z 22. září 2017. V průběhu roku se některé z nich nadále pohybovaly v prostředí levicových extremistů, nebyly však nijak významně aktivní, s výjimkou několika vazebně stíhaných aktivistů, kteří po svém propuštění předávali zkušenosti z pobytu ve vězení na různých setkáních a besedách. Oproti předchozím letům byl upozaděn tradiční boj antifašistů proti pravicovým extremistům. Důvodem byla zvláště minimální veřejná aktivita krajně pravicových subjektů. Antifašistické spektrum se proto více zaměřilo na protesty proti pravicovým populistům. Rovněž uprchlická krize již nepředstavovala pro levicové extremisty tak výrazné mobilizační téma. Proimigrační aktivity byly na ústupu primárně z důvodu dosavadního zklidnění mezinárodní situace a další neakcentace tématu ze strany odpůrců migrace. V rámci mezinárodní spolupráce část levicově extremistické scény reflektovala protesty proti summitu G20 (Hamburk, 5. – 9. července 2017). Několik českých antiautoritářů se akce přímo zúčastnilo a bylo během protestů zadrženo. Radikálně komunistická část levicově extremistické scény stagnovala, její zástupci byli prakticky neaktivní. Trockistické skupiny byly nadále značně fragmentované, členská základna zůstala malá. Některé v určité míře spolupracovaly s anarchoautonomními skupinami, jiné naopak upřednostňovaly kooperaci s mladými komunisty.

Pravicový extremismus

Z aktivit tradiční pravicově extremistické scény nevyplývalo z hlediska politického významu či bezpečnostních hrozeb žádné výraznější riziko. Její zástupci se již několik let potýkají s krizí. Popularita a podpora politicky angažovaných pravicových extremistů byla naprosto minimální. To se odrazilo i ve výsledku parlamentních voleb, které pro ně skončily naprostým fiaskem. Zájem voličů z řad pravicových extremistů se naopak dařil získávat subjektům populistickým či (alespoň navenek) umírněně radikálním. Snižoval se význam neonacistické a ultranacionalistické scény jako celku, naopak začalo růst riziko neformálně zakotvených jedinců či malých skupinek inklinujících k násilí či otevřenějšímu pravicovému extremismu, zejména s přihlédnutím k jejich roztříštěnosti a neinstitucionalizovanosti. S transformací pravicově extremistické scény docházelo i ke změně jejích hlavních témat. Vedle ustupujících antiimigračních aktivit a protiislámských vystoupení se pravicoví extremisté zaměřili i na další cíle, např. na kritiku Evropské unie, protesty proti stávající politické reprezentaci, vymezení se vůči lidsko-právním aktivistům či nevládním organizacím. Při tom se v řadě případů shodli s nacionalisty z levicově extremistické scény. Nejvýrazněji se to projevilo v pozitivním náhledu na politiku ruského prezidenta Putina, ale např. i v odmítání členství ČR v NATO či v negativním vztahu k Izraeli. O tristním stavu české pravicově extremistické scény a její relativní umírněnosti vypovídá mj. to, že ačkoliv se i nadále podílela jistou měrou na protimuslimské a protiimigrační rétorice, nedošlo k žádným závažným fyzickým útokům. Největším prostorem pro nenávistná vyjádření byl internet, přičemž se jich ve valné většině dopouštěly osoby, které nelze označit za pravicové extremisty. Kontakty mezi českými a zahraničními pravicovými extremisty probíhaly různou formou, např. reciproční participací na veřejných akcích či účastí na koncertech. Hlavními partnery českých extremistů byly jejich protějšky ze Slovenska, SRN a Polska. Nadále docházelo k pořádání pravicově extremistických akcí s hudební produkcí. Jejich charakter nebýval většinou otevřeně pravicově extremistický; výjimkou byla různá menší privátní uzavřená setkání, jejichž účastníci se mnohdy nezříkali otevřeně neonacistických projevů. Populární zůstávaly koncerty v zahraničí, zejména na Slovensku a v Polsku.

 

Výňatek z Výroční zprávy o činnosti Vojenského zpravodajství za rok 2017

EXTREMISMUS

Situace v oblasti pravicového extremismu je v podmínkách AČR dlouhodobě stabilizována. Aktivity v této oblasti měly spíše klesající tendenci a byly charakteristické dalším tříštěním extremistické scény. Inklinace příslušníků AČR k prostředí hnutí propagujícího potlačování základních práv a svobod občanů je nadále doménou jednotlivců s chybějícím vedením. Anarchisticky orientovaná část populace nevyvíjela ve sledovaném období prakticky žádné aktivity vůči rezortu obrany.
Aktivity organizovaných uskupení paramilitárního charakteru byly omezeny zejména na projevy jejich protagonistů na sociálních sítích. Snahy provádět praktický výcvik byly spíše ojedinělé a zásadní vliv na jeho úroveň měla nejednotnost vedení a členské základny. Vliv paramilitárních skupin na dění ve společnosti je v současnosti hodnocen jako marginální s mírně sestupnou tendencí

 

+++

No Responses to “ VÝROČNÍ ZPRÁVA BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2017 (+Výroční zpráva o činnosti Vojenského zpravodajství za rok 2017 ( MO ČR ) ”

Sorry, comments for this entry are closed at this time.