Převzato z webu OAF, bez jakýchkoliv obsahových úprav
Šestého prosince to bude 10 let, co Řecko zachvátily největší nepokoje od roku 1974, kdy padla vojenská diktatura (nyní byla nahrazena diktaturou ekonomickou). Spouštěčem riotů se stala smrt patnáctiletého anarchisty Alexise Grigoropoulose.
Vzpoura se tehdy rozšířila do každého řeckého města a v několikadenní bitvě bylo zničeno tisíce policejních aut, státních budov, bank či poboček nadnárodních korporací. S fízly bojovaly tisíce studentů, úředníků, učitelů, ale i dvanáctiletých dětí.
Desátého prosince byla vyhlášená generální stávka a bitvy v řeckých ulicích byly doprovázeny solidárními akcemi po celém světě. V Paříži, Budapešti, Bratislavě, New Yorku, Istanbulu a mnoha dalších městech byly napadeny řecké ambasády.
Povstání odstartovalo novou vlnu protestního hnutí, která zejména za ekonomické krize nabrala postupně i tvůrčí podobu v podobě lidových plén, družstev, svobodných komun, samosprávných továren či bezpeněžních zón.
Alexisi, nezapomeneme, neodpustíme!