Kdo by měl rozhodovat o budoucnosti Šatovky? (zamyšlení Lukáše B.)

(Přišlo mejlem – zveřejňujeme bez jakýchkoliv slohových či obsahových úprav. Jeho další texty můžete nalézt například na blogu  Archiv Lukáše B.  ) Omlouváme se o opožděné zveřejnění způsobené technickými problémy.

 

Nejsem squatter ze Šatovky ani obyvatel šárecké lokality. Přesto bych se rád vyjádřil k Otevřenému dopisu spolku Šáreckého údolí squatterům i k okolnostem kolem obsazené budovy.

Dopis spolku je napsán uhlazeným jazykem a to mu jistě zajistí
podporu některých čtenářů. Jenže jeho obsah sděluje věci, které za
podporu nestojí. Argumentačně totiž staví hlavně na principech,
konzervujících nepěkný stav ve kterém se nacházíme. Konkrétně pak
společenský systém, umožňující koncentraci ohromné moci a bohatství v
rukou hrstky na úkor většiny.

„Naše demokracie, naše instituce jsou tak dobré a tak kvalitní, jak s
nimi budeme jako občané nakládat.“ píše výbor spolku. Snaží se tím hájit
tvrzení, že jediný legitimní spůsob správy věcí veřejných, je skrze
zastupitele a jejich byrokratické instituce. Jenže jsou to opravdu naše
instituce a naše demokracie?

K volbám nechodím, pokynům byrokratů se musím podřizovat s nechutí proti
mé vůli a v zastupitelské demokracii žít nechci. Nejsem zdaleka jediný,
kdo to tak má. Je nás mnoho na území ČR a ještě více v dalších částech
světa. Jak někdo tedy může tvrdit o demokracii a její institucích, že
jsou naše? „Dostali důvěru k tomu, aby za nás jednali a rozhodovali o
našich potřebách.“ píše spolek. Mou důvěru ale rozhodně nedostali a
přesto rozhodují o mých potřebách způsobem, se kterým zásadně
nesouhlasím. Dělají to ikdyž si to nepřeji.

Spolek Šáreckého údolí se znepokojuje nad jednáním squatterů se slovy
„Je škoda, že se odmítáte zapojit do hledání vzájemně výhodného řešení a
přistupujete k problému silově a autoritářsky.“ Mě ani squatterského
kolektivu ze Šatovky se ale nikdo neptal jestli chceme žít pod vládou
parlamentně-demokratického režimu. Byla nám vnucena a snahy o jiné
možnosti bývají vždy potlačeny. Není právě toto silový a autoritářský
přístup?

Navíc, je zde budova ve městské správě, která však bez využití chátrá.
Zvolené zastupitelstvo má zákonný mandát s tím něco udělat, ale neděje
se to. Oproti tomu squatteři sice nebyli nikým voleni, ale jednají
způsobem, který budově navrací sociální funkce a zabraňuje postupu
chátrání. Proč bychom měli přistoupit na tvrzení, že jednání starosty a
zastupitelů je legitimní, zatímco squatterů ne? Není důležité na čí
straně je zákon, ale které jednání dává smysl a je společensky
prospěšné. V tomto případě je jím jednoznačně to squatterské.

Spolek Šáreckého údolí v otevřeném dopisu tvrdí že „Na počátku léta roku
2017 přijalo zastupitelstvo napříč všemi stranami přelomové usnesení, ve
kterém se zavazuje začít koncepčně řešit obnovu a rozvoj Šáreckého
údolí. Město tak dokázalo, že reálná spolupráce s občany může fungovat.“

Jenže, jedna věc je přijetí usnesení. Jiná je splnění věcí v něm
uvedených. Kolik jsme už slyšeli nesplněných slibů od zastupitelů? Kolik
zaznělo účelových lží o plánech s budovami ze kterých byli násilně
vyklizeny squatterské kolektivy? Squat Milada byl vyklizen v roce 2009.
Starosta to v mediích zdůvoďňoval tvrzením, že squatterům budova nepatří
a je potřeba ji zkulturnit. Je rok 2018 a budova od vyklizení chátrá a
prší dovnitř děravou střechou. Můžeme se podívat i na bývalé lázně na
Albertově nebo na usedlost Cibulka. Pohled to bude stejně smutný.

Podle spolku Šáreckého údolí jsou s budovou Šatovky velké plány, ale
„Než proběhnou všechna rozhodnutí a přípravné práce, uběhnou možná dva,
ale spíše tři nebo čtyři roky.“

I kdybychom připustili možnost, že k tomu skutečně dojde, stále to není
odpověď na otázku proč má být budova několik dalších let bez využití.
Situace je to zajisté dost absurdní. Squatteři totiž mají smysluplné
plány na užívání budovy už teď. Policie se jim v tom však snaží
zabránit. Někteří občané jim zase dopisem vzkazují, že raději uvidí
budovu dlouhodobě legálně prázdnou, než se squattery obcházejícími
pravidla. Přehlížejí přitom absurdnost takových pravidel.

„Pro každou nemovitost je vhodné, pokud je v ní základní provozní režim,
vytápí se a větrá.“ tvrdí Spolek Šáreckého údolí. Naprosto souhlasím.
Otázkou ale je, kdo bude udržovat provoz, topit a větrat v nemovitosti,
ze které budou vyhnáni squatteři?

Text zpracoval Lukáš B. 12.2. 2018

Comments are closed.