Vražda v Charlottesvillu – Budou se nás teď pravičáci snažit zabíjet i na veřejných akcích? (převzato)

Převzato a volně přeloženo, bez obsahových úprav z webu CrimethInc.

 

Ve virginském Charlottesvillu udělali účastníci fašistické demonstrace přesně to, čím již delší dobu vyhrožovali – učinili tak najetím auta do davu, při kterém došlo k úmrtí minimálně jednoho člověka.

Nepřekvapuje nás to.

V listopadu, během protestů na Standing Rock, policie třaskavým granátem
téměř odpálila ruku jednadvacetileté Sophie Wilanksy.Správa Severní Dakoty reagovala nikoliv odsouzením policejního násilí,
ale zavedením paragrafu, podle kterého je legální přejet autem
protestující.Na lednové antifašistické demonstraci v Seattlu, konané paralelně s
Trumpovou inaugurací, postřelil ultrapravicový útočník Hexe,
neozbrojeného protestujícího antifašistu a člena IWW, do žaludku,
následkem čehož bylo několik týdnů v nemocnici. Policie zpočátku
reagovala odmítnutím střelce obvinit, zatímco pokračovala v odsuzování a
represích antifašistických demonstrantů.Po seattleské střelbě jsme psali, že ultrapravice (alt-right) “aktivně pracuje na vytvoření momentu pro fašistické hnutí, kdy se nezastaví ani před vraždou.”A vražda antifašistky v Charlottesvillu je první, k níž došlo během demonstrace.
A určitě ne poslední.

 

Když stát vysílá zprávu, že policie a ostatní totalitáři mohou volně
útočit a zraňovat ty, kteří se postavili proti rasismu a
nespravedlnosti, nikdo by neměl být překvapený, když se to stane.Když stát učiní kroky k legalizaci zavraždění protestujících vozidlem,
nikoho by nemělo překvapovat, když ultrapravice toto vyzvání přijme.Mezitím stát provádí kroky ke konsolidaci své pozice v rámci celé
tragédie. Trump odmítl nenávist a bigotnost “na mnoha stranách”, čímž
schválně mlží o tom, kdo je původcem a kdo obětí násilí, a o tom, jaké
jsou rozdíly mezi hodnotami antifašistů od nenávisti fašistů. Melanie
Trump nám potom připomíná, že “násilí nic dobrého nepřináší”, čímž opět
dává rovnítko mezi antifašistickým odporem a fašistickou vraždou,
zatímco její manžel vede svět blíže k hranici jaderného holokaustu, než
tomu bylo po několik generací.

 

A zatímco naši přátelé krvácí v ulicích nebo jsou v chladu márnice,
zatímco neomluvitelné neonacistické násilí eskaluje na úroveň vyšší, než
tomu bylo za posledních několik dekád, starosta Charlottesvillu Mike
Signer nám říká, abychom “šli domů”. Nemůže říct: “Neonacista zavraždil
někoho bojujícího proti bílé nadvládě, zatímco já jsem stál a nedělal
nic.” Takže místo toho jen diplomaticky zmíní, že “došlo ke ztrátě
lidského života”, jakoby došlo ke ztrátě klíčů a ne k hroznému a
úmyslnému aktu rasistického násilí.Diskurz “práva a pořádku” funguje stejným způsobem, ať už vychází od
liberálů jako je třeba starosta Signer nebo autoritu-zbožňující
fanatický stoupenec Blue Lives Matter. Jeho účelem je hrát na strunu
strachu z násilí a chaosu a snahu přesvědčit nás, že jedinou
alternativou je přijetí ekonomického, politického a rasového statu quo,
bráněného stále sílící kontrolou a dohledem.Ale my bychom si měli uvědomit, že jejich zákony a pořádek jsou přesně to, co
vytvořilo tuto situaci – situaci, v níž jsou zisky těžařské společnosti
více, než životy ochránců vody, situaci, v níž policisté beztrestně
vraždí černochy a v níž nacisté s pochodněmi v rukách mohou vraždit ty,
kteří organizují odpor vůči jejich rasistické agendě.
Když identifikujeme síly, které tvoří základ jejich zákonů a pořádku –
bílou nadvládu, patriarchát, politiku, kapitalismus a stát. Musíme
spolupracovat na tom, abychom zůstali v bezpečí a přetvořili obraz světa
bez nich.

Ne, my nepůjdeme domů. My nikdy nezapomeneme. A pokud vůbec někdy
dokážeme odpustit, bude to až v okamžiku, kdy si budeme jistí, že žádný
policista ani fašista nebude schopný způsobit sebemenší škodu žádné
žijící bytosti.

Naviděnou při našem společném boji!

 

(zd.cr /k)

Comments are closed.