(Přišlo mejlem – zveřejňujeme bez jakýchkoliv obsahových úprav. Jeho další texty můžete nalézt například na blogu Archiv Lukáše B. )
Nakladatelství Anarchistické federace během několika let vydalo mnoho publikací, které svou formou a obsahem posouvají nakladatelskou aktivitu organizace na velmi dobrou úroveň. Z celé řady titulů bych se nyní rád zmínil o knize se vzpomínkami anarchistky Anny Garasjovové.
Autorka velkou část života prožila v bolševické éře Ruska a popis strastí této doby tvoří významnou část knihy. Není to ale žádný nudný akademický text, ani ten druh historických prací, které čtenáře zahltí zbytečnými údaji, které upozadí to skutečně autentické a podstatné. Jak z knihy vyplývá, Anna byla prostá a skromná žena, která dokázala realitu Sovětského svazu popsat velice poutavým způsobem. Asi nikdo by asi dobrovolně nechtěl zažívat trápení, které Anna v knize líčí. Vše popisuje tak poutavým způsobem, že čtenáře dokáže naprosto vtáhnout do samotného příběhu. A to i přesto, že se mu chvílemi svírá žaludek. Jakoby sám popisované věci zrovna prožíval a byl jejich přímým účastníkem. Číst si o době, kdy člověk mohl skončit na několik let v lágru za pozdní příchod do práce, to jistě úsměv na tváři nikoho nevytvoří. Stejné je to s dalšími otřesnými událostmi, které Anna líčí.
