Převzato z antifenix.noblogs.org:
Lidé prchající před smrtí umírají v mořských vlnách a xenofob, který zbohatl na turismu, vyzývá k nulové toleranci.
Australská vláda platí pašerákům lidí, když odrazí od jejich břehů.
Slovenští socialisté zakrývají svůj rasismus zdánlivě vědeckými studiemi.
Matka v syrském městě zadusila dítě svým mrtvým tělem. Snažila se ho chránit před střelbou a jedna z kulek ji prolétla hlavou.
Česká vláda navýší vojenský rozpočet o víc než dvě miliardy.
Převzato z antifenix.noblogs.org
Následující dopis napsal Aleš v Brněnské vazební věznici 16.6.2015. V dopise Aleš žádá o zveřejnění adresy, reflektuje svojí kauzu, vyjadřuje se k podnětu ke GIBSU a popisuje každodení pocity v cele.
Su obviněn z přečinu nedovoleného ozbrojování za kterým se jako smradlavej sliz táhne stín pokusu přehodnotit tento přečin na “zvlášť závažný zločin ve stádiu přípravy” (bez toho kouzelného slůvka teroristický). Co všechno tohle znamená popravdě nevím. Nicméně policie při domovní prohlídce v bytě, kde jsem se zdržoval u mě našla nejen legálně držené zbraně.
Převzato z webu antifenix.noblogs.org
Na jednom z našich oblíbených informačních portálů greenaction.cz býval ke stažení zajímavý leták plný informací, jak psát do vězení. Původní “Dopisování s vězni” byl překlad originálu z ABC Leeds. Původní text jsme změnili tak, aby jeho obsah vycházel z českého prostředí a rozšířili jsme ho o nové informace a kontakty na skupiny, které v se ČR i v zahraničí zabývají pomocí a podporou vězněných anarchistů, radikálních enviromentalistů a lidí z hnutí za osvobození zvířat. Okořenili jsme ho také o pár linků na skupiny bojující za zrušení vězeňského systému a hledající jiné alternativy. Zatím nový text vydáváme jako článek, brzy bude ve formátu PDF a v tištěné podobě všude, kam ho donesete. Před psaním dopisů lidem do vězení, doporučujeme důkladně přečíst!
DOPISOVÁNÍ S VĚZNI
Psát vězňům dopisy je pravděpodobně nejjednodušší a zřejmě nejdůležitější aspekt jejich podpory. Jednou z nejtěžších věcí mnoha vězňů, se kterou se musí vyrovnat, je pocit izolace – je odříznut od přátel, rodiny a vlastně všeho, co znal během normálního života. Dopis nebo pohled ze skutečného světa, i od úplně cizích lidí, pomáhá udržovat spojení s vnějškem a ulehčuje nudu v režimu, který často znamená trávit 23 hodin denně ve stejné cele. Pro poprvé uvězněného člověka může, hlavně během prvního období trestu, takovýto druh podpory může hodně pomoci a pomůže jim vyrovnat se s nehostinnými a často zastrašujícími okolními podmínkami. Pro politické vězně, oběti nepovedené justice, a ty, kteří usilují se odtamtud dostat, je to jednoduché poselství solidarity – nejsi tam sám!
Převzato z webu antifenix.noblogs.org
Stereotyp, stejnost, nudný koloběh, prostě vězení. Petr napsal následující řádky o takovém normálním odpoledni ve vazební věznici Ruzyně, kde mimojiné popisuje, že i za zdí věznice neztrácí touhu po svobodě. Po svobodě, kterou necítil ani venku mimo kriminál.
Život ve věznici je sice zdánlivě fádní, věčně se opakující cyklus zaběhnutých rituálů, přesto, stejně jako kdekoliv jinde, je to život. Ženoucí se kupředu s energií a s věčným hledáním svého smyslu.
Převzato z webu Antifenix.noblogs.org:
Následující dopis zaslal vězněný anarchista Martin I. s přáním aby byl zveřejněn a dále šířen. Publikování na dalších místech je tedy vítané.
“Operace Fénix” se zakládá na provokaci policejních agentů. Účelem bylo nás do toho zatáhnout a vše na nás hodit. Mám podezření, že policie a vyšetřovatelé manipulují s důkazy. Myslí si, že se ke všemu přiznáme, ale naše přiznání by byla pouhá lež a to nemůžeme dopustit!
Je zajímavé, jak se člověk může stát obětí represí prostřednictvím agentů a policie. Vše zorganizovali tak, aby “vina” padla na nás. Udělali to za jasným účelem a tak, aby do toho namočili mnoho lidí. Chtěli případ terorismu, tak ho vytvořili.
Chtějí nás umlčet, neumlčí. Chtějí nás zlomit, nezlomí. Naše těla uvěznit můžou, ale naše sny, myšlenky a duši neuvězní. Nezlomí nás díky solidaritě kamarádů, kamarádek a rodiny.
Podmínky ve vězení nás nepřimějí abychom podlehli. Drží nás v izolaci, chodíme na procházky v poutech. Když přijímáme návštěvy oddělují nás mříže a sklo od naších blízkých, takže je nemůžeme obejmout. My ale nebudeme mlčet. Nedovolíme aby do našich snů, myšlenek a životů zaseli útlak, strach a bezmoc. Nepodlehneme, jsme připraveni čelit těm absurdním obviněním. Brzy snad vyjde najevo pravda a my budeme venku.
Druhá část dopisu:
Nikdy jsem nemyslel na sebe, ale na druhé. V tom smyslu jak pomoci, když se druhý ocitne v problémech. Druhého rozesmát, když je smutný. Obejmout druhého, když je v úzkých. Na sobě mi nikdy moc nezáleželo, protože nežiju pro sebe, ale pro druhé.
Vzpomínám na chvíle společně prožité. Společné večeře, i na vaření a vše co nás spojovalo. A samozřejmě, že bude vše pokračovat. Tím, že nás uvězní a izolují, nás nezlomí. Chtějí nás umlčet a pokořit.
Tento případ nejenom že je absurdní, ale zároveň totální nesmysl. Je neuvěřitelné, kam až policie zajde, aby veřejnosti vsugerovala strach ze zlých anarchistů. Policie chce jenom kontrolu nad lidmi. Aby mohli odposlouchávat koho chtějí. Aby byly kamery všude a každý pod dohledem. Zavřou a uvězní, koho budou chtít.
Nás neumlčí!
Nás nezlomí!
Pravda nás osvobodí!
Boj pokračuje!
Soudruzi, společně překonáme zlé časy.
Tímto všechny pozdravuji a již brzy v objetí na svobodě.
V solidaritě soudruh Martin
Všichni, kdo by chtěli přijít a podpořit vězněné kamarády, tak budou mít možnost v úterý 23. června, kdy proběhne na Salé (Orebitská 14, Praha – Žižkov) další večer psaní dopisů kamarádům do vězení. Od 18h veganská večeře.
Salé – On Tuesday, June 23rd we will meet again and write letters to political prisoners. Start 6pm, vegan dinner.
