Nakladatelství SUBVERZE představilo nedávno další překlad textu od autora Flower Bomb, tentokrát pojmenovaný “Propad do šílenství: Anarchistický-nihilistický deník antipsychiatrie”. Originál textu pochází stejně jako ty předchozí z webu Warzone Distro. Autor je známý svým radikálním individualismem, který mnohdy i sám zaměňuje s nihilismem. Upřímně řečeno o sdílení tohoto textu jsme vedli poměrně bouřlivou, několikahodinovou online debatu. Naše výhrady k některým úvahám autora z jeho předchozích textů (Žádná naděje, žádná budoucnost: Ať začne dobrodružství! ,ANARCHIE – život a radost z neposlušnosti ) jsou značné i v tomto případě.
Problematika zneužívání psychiatrie ke kontrole a někdy i represi a zastrašování je velice komplikovaným tématem. Známe z historie i současnosti, desítky případů nejenom jejího bezprecedentního zneužívání, ale i přesného opaku. Faktem je, že FB se nesnaží v textu nic paušalizovat a sám mluví o ..svých vlastních úvahách. Je nemálo lidí v antiautoritářském hnutí, kteří došli díky svému velkému nasazení až na samý pokraj svých fyzických a psychických možností. A jen díky pomoci psychologie a někdy i psychiatrie dokázali nalézt ztracenou sílu. A nejen sílu, ale i víru v to, čemu zasvětili svůj život. Vše je o lidech. Celý systém je složen z jednotlivců a nelze ho zaměňovat s monolitním celkem. Pesimismus čišící z FB slov je možná autentickým popisem faktů. Jejich příčiny a souvislosti jsou ovšem značně problematické. Je pochopitelné, že radikální individualista/tka asi poměrně často propadá depresi z bezperspektivní budoucnosti. Zvlášt pokud stále balancuje na hranici nihilismu.
Nikdo z nás by si nedovolil jakýmkoliv způsobem zpochybňovat nelegitimnost jakéhokoliv omezování práv na svobodu a maximální svobodné jednání. Přesto máme v živé paměti příklad jedné naší “sestry” z frankofonní oblasti, která se po několika měsíčních depresích, pokusech o sebevraždu a našich všemožných snahách o pomoc sama rozhodla absolvovat několikatýdenní léčení v jednom sanatoriu. Její dopisy byly voláním o pomoc a mnohdy jsme zvažovali, že jí pomůžeme “léčbu” ukončit. Po kontaktu s jedním terapeutem dané kliniky, který nám byl “ideově nakloněn”, jsme tak neučinili. Čas ukázal, jak prozíravé to bylo rozhodnutí. Po čtvrt roce se vrátila mezi nás plná síly, zdravého sebevědomí a chuti do další práce. Možná se jednalo o naprosto výjimečný případ, možná měla prostě štěstí na lidi, terapeuty, okolnosti. Možná by si dokázala pomoct sama a jen si málo věřila. Možná jsme mohli udělat víc my. Možná….
Text FB je dobré číst ze značným nadhledem. Snažit se ptát i na otázky nevyřčené a ukryté mezi řádky. Potom má celý text smysl. Nejen pro čtenáře, ale i autora. Jestli jde o úvahy, varování, nebo volání o pomoc si musí odpovědět každý sám.
