Odbor bezpečnostní politiky MV uvolnil nedávno veřejnou verzi situační zprávy o extrémismu za II. pololetí roku 2020. Zveřejňujeme ji tentokrát z drobným zpožděním, způsobeným technickými problémy při jejím zpracování. Ani tentokrát nepřináší nic důležitého. Obvyklé bláboly, bez jakýchkoliv relevantních souvislostí.
Zveřejňujeme její vybrané nejpodstatnější části. V případě zájmu si můžete stáhnout i celou zprávu. Je uložena na zabezpečeném serveru.
Přesto – PŘI STAHOVÁNÍ DBEJTE NA PRAVIDLA BEZPEČNÉ
PRÁCE NA INTERNETU!!!
Celá zpráva ke stažení v PDF ZDE .
1. Informace k vývoji extremistické scény ve 2. pololetí roku 2020
1.1. Shrnutí
Protipandemická opatření výrazně utlumila veřejné aktivity extremistických a xenofobních
uskupení i ve druhé polovině roku 2020. Za výjimku lze označit nepokoje, do kterých se výrazně
zapojili chuligáni a militantní neonacisté během říjnového shromáždění na pražském Staroměstském
náměstí. Tzv. „vlastenecká setkání“ potvrdila trend navazování nových politických kontaktů čistě na
bázi vyhroceného nacionalismu. Ostravskými detektivy byl obviněn šéfredaktor Vlasteneckých
novin, které trvale šířily nenávistné zprávy. Obžalován byl občan Iráku, který z Prahy odletěl do své
vlasti, aby tam bojoval za Islámský stát. Pokračovaly soudy s dobrovolníky, kteří se zapojili do
konfliktu na východě Ukrajiny.
1.2. Pravicoví extremisté
Hlavní událostí byly nepochybně výtržnosti, do kterých se zapojili chuligáni a militantní
neonacisté, dne 18. října na pražském Staroměstském náměstí. Jako záminku pro střet s policií
si vybrali extremisté protestní shromáždění svolané Hnutím Občanské Nespokojenosti, vymezujícím
se proti epidemiologickým opatřením. Shodou okolností dne 18. října 2008 proběhl první pokus o
protiromský pogrom na litvínovském sídlišti Janov a někteří starší neonacisté a chuligáni si na
sociálních sítích připomínali tehdejší mnohahodinové potyčky s policisty. Tentokrát však dobře
připravená policie již dopředu zadržela některým výtržníkům zbraně a pyrotechniku a speciální
pořádkové jednotky pak namístě nedopustily, aby násilnosti přerostly únosnou míru. Z přibližně
dvou tisíc účastníků se shromáždění zúčastnilo cca 500 hooligans a neonacistických militantů.
Celkem 130 osob bylo zajištěno pro přestupkové jednání, 14 osob bylo zadrženo pro trestnou
činnost. Výtržníci zranili 29 policistů a poškodili policejní techniku. Náklady na bezpečnostní
opatření se vyšplhaly do výše několika milionů korun. Jednání neonacistů a chuligánů zároveň
podnítilo dezinformátory k šíření nejrůznějších konspirací.
Několik neonacistů a chuligánů mělo ambici zneužít k násilnostem i výročí 17. listopadu, ale
nepodařilo se jim už napodruhé nashromáždit dostatečnou „bojovou sílu.“ Řadě militantů nestačilo
vybít se v České republice, proto se zúčastnili i protestních shromáždění s potenciálem konfliktu
s policií v Bratislavě či ve Varšavě. Chuligáni se rovněž mezi sebou několikrát poprali. Rvaček se
zúčastňovali i zkušení zápasníci MMA. Trend účasti těchto osob v pouličních rvačkách je vysoce
rizikový. Nikoli tak ani pro samotné chuligány, kteří jsou na bitky zvyklí a připravení, ale pro
nezúčastněné osoby, které mohou tito trénovaní bojovníci zle ohrozit na zdraví.
Představitelé Dělnické strany sociální spravedlnosti i Národní demokracie vyjádřili
podporu protestům na Staroměstském náměstí a ochotně opakovali domněnky a lži o policejních
provokacích. Obě strany však nedisponují názorovými autoritami, které by dokázaly mobilizovat
českou veřejnost. Dobře to ilustrovaly říjnové krajské volby, ve kterých jejich kandidáti naprosto
neuspěli. Předsednictvo obou stran však již poněkolikáté z nedobrých výsledků nevyvodilo žádnou
odpovědnost. Předseda „dělníků“ Tomáš Vandas nicméně naznal, že není v silách jím řízené strany
se stát relevantním politickým subjektem, a začal proto vyjadřovat podporu progresivnějšímu hnutí
Svoboda a přímá demokracie. Představitelé obou stran na internetu tradičně komentovali různé
události (např. protipandemická opatření, prezidentské volby v USA, teroristické útoky v zahraničí),
vesměs ale pouze opakovali myšlenky, které už před nimi vyslovil někdo jiný. Určité oživení se na
pravicově extremistickou scénu snažila přinést Dělnická mládež. Vyznění aktivit tohoto
nepočetného tělesa, které už většina progresivních neonacistů dávno opustila, však bylo často
křečovité. Nezřídka se dokonce stali „mládežníci“ terčem posměchu starších aktivistů, kteří už
v minulosti přestali důvěřovat Dělnické straně sociální spravedlnosti.
Městský soud v Praze vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 kauzu dívčí neonacistické
skupiny Resistance Women Unity. Dne 1. července byl nepravomocně odsouzen Obvodním
soudem pro Prahu 4 ke dvacetiměsíčnímu podmíněnému trestu se čtyřletou zkušební dobou Martin
Landecký, představitel Národní fašistické akce, který pořádal pietní a vzpomínkové akce s cílem
připomínat si nacistické zločince. Okresní soud v Písku nepravomocně odsoudil za trestný čin
popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia dvě osoby za urážlivé
protiromské nápisy v areálu památníku v Letech. Matouš Bulíř dostal dvanáctiměsíční podmíněný
trest s dvouletou zkušební dobou a Pavel Kozák osmiměsíční podmíněný trest s dvouletou zkušební
dobou.
Pražští detektivové obvinili z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a
svobod člověka a z výtržnictví jednoho člověka a právnickou osobu v souvislosti s produkcí
nakladatelství Naše Vojsko.
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu se zapojili do razie svých
slovenských kolegů z Národní kriminální agentury zaměřené proti osobám spojeným
s neonacistickou hudební produkcí.
Obvodní soud pro Prahu 1 začal projednávat případ známého neonacistického recidivisty a
bývalého chuligána Sparty Michala Sýkory, který v roce 2019 při průvodu Prague Pride zapálil
duhovou vlajku a vystřeloval pyrotechniku na účastníky akce. Krajský soud v Plzni poslal na půl
roku do vězení již dříve soudně trestaného Petra Kindla za trestné činy projev sympatií k hnutí
směřujícímu k potlačení práv a svobod a za výtržnictví, kterých se dopustil tím, že měl na sobě při
protestech proti LGBT průvodu v Plzni v roce 2019 tričko s vyobrazením Rudolfa Hesse.
Obvodní soud pro Prahu 10 napotřetí a posléze i napočtvrté zprostil obžaloby z trestných
činů ublížení na zdraví, hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a výtržnictví tři
fanoušky Sigmy Olomouc. Trestných činů se měli dopustit napadením muže z Afriky v pražské
tramvaji. Státní zástupkyně se napočtvrté odvolala. Jeden z Olomoučanů, Tomáš Sátora, už byl
nicméně v souvislosti s jinými případy pravomocně odsouzen za nebezpečné vyhrožování,
výtržnictví a ublížení na zdraví.
Krajský soud v Ústí nad Labem v odvolacím řízení potvrdil šestnáctiměsíční podmíněný trest
s tříletou zkušební dobou Vítězslavovi Kroupovi za trestné činy projev sympatií k hnutí směřujícímu
k potlačení práv a svobod člověka a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování
jejich práv a svobod. Těch se Kroupa dopustil napsáním nenávistných komentářů na Facebooku na
adresu prvňáčků tmavé barvy pleti z teplické ZŠ Plynárenská a za zveřejňování příspěvků
s nacistickou tématikou.
Policisté v rámci celé republiky museli řešit i další incidenty spojené se sympatiemi k
neonacismu. V Praze např. dva opilí muži obtěžovali manželský pár s dítětem v kočárku a k tomu
hajlovali, v Uherském Hradišti recidivista v baru hajloval a napadl jeho obsluhu, v Olomouci na
ulici jiný recidivista hajloval a napadl policistu, němečtí občané zpívali v letadle nacistické písně ad.
1.3. Projevy předsudečné nenávisti
Vedle neonacistických a jiných pravicově extremistických subjektů vyvíjelo ve sledovaném
období aktivity i několik dalších xenofobně zaměřených populistických skupin. Tyto subjekty se
však nedokázaly sjednotit, křehká spojenectví vzniklá v prostředí sociálních sítí se rozpadala.
Jednoznačně dominantní úlohu hrálo hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále jen
„SPD“).
To se před krajskými volbami vymezilo vůči jiným subjektům, které rovněž akcentovaly
„vlastenecká“ témata. Hnutí Tomia Okamury si vůdčí pozici ve volbách uhájilo, získalo 6,13 %
hlasů a celkem 35 mandátů. Ostatní podobně laděné subjekty neuspěly.
Příznivci a členové některých méně významných xenofobních subjektů, kteří dříve SPD
příliš nedůvěřovali a v čele „pronárodní opozice“ si přáli „etnicky vhodnějšího“ politika, začali
postupem času měnit názor.
V sledovaném období se uskutečnilo několik „vlasteneckých setkání“, kterých se zúčastnili
vyhroceně nacionalisticky orientovaní politici a aktivisté. Tyto akce potvrdily trend rozmělňování
ideologických dogmat, kdy se ve jménu „ochrany národních zájmů“ potkávají politici z různých
částí politického spektra. V některých případech se těchto setkání zúčastnili představitelé SPD.
Dostalo se jim zpravidla i publicity ze strany alternativních médií.
V prostředí internetu se nadále objevovala řada agresivních nenávistných obsahů. Kromě
tradičních útoků proti migrantům, muslimům či Romům se policisté věnovali i výhrůžkám politikům
pro jejich politické postoje. Pražští detektivové se zabývali i nenávistnými obsahy namířenými proti
zástupcům lidskoprávních organizací.
Okresní soud Praha – západ potrestal asistenta poslance Jaroslava Foldyny Milana Krafta
peněžitým trestem za texty zveřejněné na internetu namířené proti migrantům. Okresní soud
v Chomutově uložil peněžitý trest kulturistovi Filipovi Grznárovi za protiromské výroky. Obě
rozhodnutí jsou nepravomocná. Soudní dohru měly také protimuslimské komentáře dvou policistů
z Orlickoústecka. Detektivové obvinili z trestného činu násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci
dvě osoby z Opavska a Havlíčkobrodska, které po teroristickém útoku ve Vídni na sociálních sítích
vyhrožovaly smrtí muslimům.
Podmíněné tresty si od okresního soudu v Přerově odnesl manželský pár za napadení skupiny
romských dětí v Lipníku nad Bečvou v dubnu 2019.11 Krajský soud v Ostravě nepravomocně
odsoudil muže k pěti letům vězení za rasově motivované napadení Roma v baru v Ostravě –
Zábřehu v roce 2019. Odsouzený musí vyplatit 50.000,- Kč oběti v rámci dohody o narovnání.
1.4. Paramilitární a domobranecké skupiny
Xenofobní domobranecké skupiny byly i ve druhém pololetí roku 2020 v útlumu.
Domobranci, z nichž někteří před rokem 1989 byli členy bezpečnostních složek, nyní pociťovali
obavy z reakce těch současných. Dále je zřejmě znejistila nová zbraňová legislativa, konkrétně
nadstavbový zákon, který zakazuje a trestá vznik ozbrojených skupin, jako jsou domobrany, milice
nebo obdobné ozbrojené složky, které by chtěly své politické, náboženské nebo jiné obdobné cíle
prosazovat ozbrojeným způsobem. Obdobně zapůsobila i skutečnost, že tuto legislativu podpořili i
politici, o kterých se domnívali, že v nich mají zastání.
Členové xenofobních domobran se pravidelně zúčastňovali protestů reagujících na vládní
protipandemická opatření.
1.5. Anarchistické hnutí
Nepočetná anarchistická subkultura se věnovala tradičním tématům, zejména solidárním
akcím s vězněnými či stíhanými kolegy či podpoře squattingu. Anarchisté nadále vyjadřovali
sympatie komunitám v některých zahraničních regionech, o kterých panují představy, že se
organizují podle anarchistických principů. Ve snaze získat nové příznivce se anarchisté stále častěji
zapojují do ekologických shromáždění a happeningů. Tato snaha oslovit případné další sympatizanty
se ovšem nesetkávala s úspěchem.
Z bezpečnostního hlediska byly ve sledovaném období relevantní zejména texty
zveřejňované českými militantními anarchisty, kteří převzali rétoriku zahraničních kolegů
vybízejících k násilným přímým akcím.
Česká Antifašistická akce přestala podnikat akce proti neonacistům a ustal i její monitoring
těchto pravicových extremistů.
Soudní líčení v kauze Fénix II bylo kvůli pandemii odročeno. Obvodní soud pro Prahu 2
vyhověl zčásti žalobám na náhradu nemajetkové újmy anarchistům dříve stíhaným v případu Fénix I.
Okresní soud v Karviné znovu rozhodoval v případu Markéty Juřicové, která nesla v průvodu
Prague Pride v roce 2018 transparent s nápisem „Fuck gender. Take a molotov, burn the police“ a
shledal, že tento skutek nebyl trestným činem.