Prohlášení nám bylo doručeno mailem a zveřejňujeme ho bez jakýchkoliv úprav. Není vyjádřením názorů a postojů naší komunity. Žádná z buněk SRB není součástí „Volné komunity VAP“. Nejsme ani schopni potvrdit informace obsažené v textu či garantovat jeho hodnověrnost. Přesto považujeme za smysluplné i toto prohlášení zveřejnit.
Vítězství SRB v boji proti restauraci Řízkárna
Přes rok trval boj vedený Sítí revolučních buněk (SRB) proti pražské restauraci Řízkárna, kde zaměstnavatel Vladimír Krulec nevyplácel mzdy za práci. Krulec konečně uznal porážku. Po nátlaku SRB vyplatil dlužnou mzdu několika lidem, co v Řízkárně pracovali.
SRB od března 2015 organizovala různé sabotáže Řízkárny. Čtyřikrát byla zapálena firemní auta. Chod restaurace byl narušován pachem kyseliny máselné. Došlo také k desítkám vynucených evakuací, během kterých byl provoz Řízkárny zcela zastaven. Sabotáže svým rozsahem způsobily Řízkárně výrazné škody. Jak finanční tak provozní. Velikost škod a hrozba jejich dalšího růstu přiměly Krulce k uznání porážky. Splnil, co od něj SRB chtěla. Tedy vyplatil dlužné mzdy.
Vítězství SRB bylo produktem donucení. SRB určila cíl boje a přímými akcemi donutila Krulce aby udělal kroky k jeho splnění. Nebyl tady žádný prostor pro politikaření nebo ústupky. Nebylo tu žádné zprostředkování cíle byrokracií nebo politiky. Žádné vyjednávaní nebo ustupování požadavkům nepřítele ve snaze dojít ke kompromisu. Toto SRB přenechává jiným a místo toho preferuje logiku permanentního konfliktu, který nutí nepřítele jednat jak sami potřebujeme.
Jiné přímé akce ale probíhaly i před tím než se do boje zapojila SRB. Byly to veřejné protesty, hapenningy, pikety nebo protestní okupace restaurace. Organizovaly je jiné skupiny než SRB a za určitých okolností jistě mohly být úspěsné. Jenže k úspěchu nesměřovaly a právě proto SRB zahájila vlastní akce, které zvýšily stupeň nátlaku na zaměstnavatele. Autonomní intervence SRB i zvolené sabotážní metody byly vynuceny okolnostmi a potřebami tohoto konkrétního boje. Rozhodně však nejsou univerzálním modelem aplikovatelným na všechny situace.
V jiných bojích může k dosažení stejného cíle postačit organizace piketů. V takovém případě zajisté nemusejí hořet firemní auta. Tam, kde ale mírné protesty nestačí, tam se série sabotáží stává pákou, která nás odvrátí z cesty k porážce a umožní nám vítězit. Boj SRB proti Řízkárně je dobrým příkladem. Inspirujme se jím a použijme získané zkušennosti. Analyzujme ho a jeho přednosti zužitkujme pro další boje.
Síť revolučních buněk (SRB) – 23. 5. 2016
https://revolucnibunky.noblogs.org/post/2016/05/23/576/#more-576