Převzato z AFED:
1 % vlastní víc než zbývajících 99 %, ale všechny problémy se svádějí na ty nejubožejší. Stahujte, tiskněte, lepte únorové číslo nástěnných novin A3!
V lednu si dávají ve švýcarském Davosu pravidelně sraz ti nejbohatší a nejmocnější, aby zde rokovali na tzv. Světovém ekonomickém fóru. U příležitosti této přehlídky moci vydala známá charitativní organizace Oxfam zprávu o ekonomické nerovnosti ve světě.
Čísla uvedená v této studii mluví zcela jasnou řečí. Pouhých 62 osob dnes vlastní tolik co 3,6 miliardy lidí, tedy celá chudší polovina světové populace. Je zajímavé, že ještě v roce 2010 to bylo 388 boháčů. Bohatství oněch nejbohatších 62 lidí vzrostlo od roku 2010 o 44 procent – jedná se o nárůst přesahující hodnotu 542 miliard dolarů. Za stejnou dobu zároveň radikálně kleslo celkové bohatství chudší poloviny populace o více než jeden bilion dolarů, tedy o 41 procent.
Vývoj po globální ekonomické krizi z roku 2008 tedy směřoval k utužování nerovnosti, chudí ještě víc chudli a bohatí ještě víc bohatli. Předložené informace jasně ukazují, že trend globální ekonomiky po zmíněné krizi definuje snaha zahojit finanční neúspěch penězi těch nejslabších. Krize roku 2008 byla způsobena z velké části chamtivostí finančních spekulantů a bankéřů, kteří v honbě za závratnými odměnami napůjčovali obrovské množství peněz nedůvěryhodným osobám. Jakmile se ale ukázalo, že tyto půjčky ani nekonečný růst nejsou udržitelné, zaplatili za prasknutí bubliny zase především ti dole.
Studie dále dokumentuje, že od přelomu tisíciletí měla chudší polovina světové populace směšný jednoprocentní podíl na celkovém ekonomickém růstu, zatímco celá polovina bohatství z celkového nárůstu směřovala k nejbohatšímu jednomu procentu populace. Z čísel tedy vyplývá, že globalizovaný kapitalistický systém vytvořil ekonomiku fungující především v zájmu onoho jednoho procenta nejbohatších. Oxfam v souvislosti s tím spatřuje příčinu problému v rostoucím nepoměru mezi odměnou pracujícím a odměnou držitelům kapitálu. Ve většině bohatých zemí klesl podíl národního důchodu připadajícího pracujícím a naopak rostl podíl z růstu pro držitele kapitálu. Studie navíc zmiňuje, že nárůst výdělků kapitalistů byl rychlejší než celkový růst ekonomiky.
Po roce 2008 jsme také viděli raketový nárůst ohodnocení horního jednoho procenta světové populace. Zatímco průměrné mzdy se sotva pohnuly, ředitelé předních amerických firem dostali přidáno o více než polovinu. Navíc nejbohatší lidé jsou méně zatíženi zdaněním. Americký miliardář Warren Buffett se pochlubil, že prý platí menší daně než jeho uklízečky a sekretářky. Globální pavučina daňových rájů a celá odvětví soustředící se na daňové úniky jsou podle studie nejvýraznějším dokladem systému, který slouží zájmu mocných. Tento systém je intelektuálně legitimizován dovoláváním se „volného trhu“, ale využívat ho jsou schopni zas jen ti nejmocnější a nejsilnější.
V roce 2011 se ve Spojených státech zrodilo hnutí Occupy Wall Street, jež ve jménu 99 procent světové populace vystoupilo proti onomu jednomu procentu, které třímá v rukou ekonomickou moc a znásobuje své zisky na úkor zbytku populace, ale i přírody a celosvětového klimatu. Studie Oxfamu ukázala, že objem bohatství shromážděný a vlastněný jedním procentem nejbohatších lidí přerostl v roce 2015 objem bohatství shromážděný a vlastněný zbytkem lidstva – tedy 99 procenty světové populace. Není divu, že se Occupy Wall Street stalo mocným trnem v oku a bylo násilně smeteno represivními složkami z ulic.
Mocným tohoto světa se nehodí, když jim někdo kouká pod prsty a v horším případě ještě nabádá k tomu, aby byl svržen systém, který je příčinou tak obrovských sociálních nerovností a chudoby miliard lidí. My, anarchisté a anarchistky, na tuto nespravedlnost ukazujeme neustále, stejně jako neustále požadujeme společnost budovanou na sociálně spravedlivých základech, svobodě a samosprávě. Proto jsme také v hledáčku represivního aparátu všech režimů, které jsou na nerovnosti a útlaku postaveny.
Z koho však mají ekonomické elity asi největší radost, jsou pro ni užiteční idioti, jejichž jedinou snahou je rozdělovat neprivilegovaný zbytek populace a štvát jeho části proti sobě. Rozdělených a nenávidějících se 99 % je pro nejbohatší 1 % splněný sen, který je zárukou nerušeného růstu jejich zisků. Proto jsou pro nás boj proti rasismu a xenofobii společně s bojem proti sociální nespravedlnosti dvěma stranami téže mince.
Zdroj:
http://a2larm.cz/2016/01/davos-oxfam-a-priciny-nerovnosti/
A3 (únor 2016) ke stažení ZDE.
Stahujte, tiskněte, lepte!
Nástěnné noviny A3 vydává Anarchistická federace každý měsíc. Jsou určené zejména k šíření prostřednictvím výlepu v ulicích či vyvěšování na pracovištích a ve školách.