Převzato z A2larm.cz:
Stovky lidí uvízly na balkánských hranicích poté, co úřady přestaly pouštět přes hranice běžence, kteří nemohou prokázat syrské, afghánské nebo irácké občanství.
Chorvatsko, Makedonie a Srbsko kontrolují národnost příchozích uprchlíků a umožňují vstup pouze těm, kteří prokáží, že utíkají před válkou na Středním východě a v Afghánistánu. Ostatní úředníci podle svědků přes hranice nepouští. Ve čtvrtek stovky z nich uvízly na hraničních přechodech, když z nenadání dostali přednost uprchlíci ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.
„Vylučování žadatelů o azyl podle národnosti je nepřijatelné. Je to základní lidské právo, které nesmí být podmiňováno státní příslušností,“ říká šéf mise Lékařů bez hranic v Srbsku Stephan Moissaing. „Máme strach, že zůstanou se začátkem zimy na hranicích bez jakékoliv podpory, přístřeší a jídla. Potkáváme zoufalé lidi, kteří nemají ponětí o tom, kam jít nebo co dál dělat.“
Extremismus může být poražen světem, který vítá Syřany. Ale svět, který Syřany a muslimské uprchlíky odmítá, pouze živí extremistickou propagandu.
Srbská hraniční policie od minulé středy zastavuje lidi přicházející z Makedonie, kteří nemají syrské, afghánské nebo irácké doklady. Pracovníci Lékařů bez hranic byli svědky, jak se Somálka a dvě Afghánky bez dokladů, z nichž byla jedna těhotná, musely utábořit před registračním centrem poté, co je úředníci poslali pryč.
Na hranicích mezi Srbskem a Chorvatskem, které je součástí EU, nesmělo čtyři sta lidí nastoupit do vlaku a následně jim chorvatští policisté zabránili překročit hranice přes pole. „Makedonie, Srbsko a Chorvatsko v současnosti zastavují všechny příchozí, kteří se nemohou prokázat jako uprchlíci z jedné ze tří zemí zmítaných násilím,“ řekla mluvčí UNHCR Melita Sunjic.
Podle agentury Reuters uvízli další uprchlíci v zemi nikoho u řeckých hranic, když Makedonie uzavřela přechody pro všechny migranty bez ohledu na jejich původ. Pouštět je hodlá až tehdy, když se vláda dohodne s Řeckem na postupu, jímž budou uprchlíky třídit.
Agentura STA oznámila, že slovinská policie hodlá vracet zpět do Chorvatska lidi, které považuje za „zřejmé ekonomické migranty, a ne uprchlíky“. Chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojić však hned další den označil tento záměr za „nepřijatelný“.
Že je balkánská cesta otevřená pouze pro uprchlíky ze zmíněných zemí a ostatní jsou posíláni zpět jako nelegální migranti, potvrdila na Facebooku také skupina Are You Serious, která uprchlíkům poskytuje informace.
Utíkají před terorismem
Opatření jsou důsledkem útoků v Paříži, které posílily obavy, že by mezi stovkami tisíc lidí prchajících před válkou a pronásledováním, mohli být teroristé osnující útoky v Evropě. Děje se tak i přesto, že lidskoprávní organizace varují před zavádějícím spojováním uprchlíků s teroristy.
„Mnozí utíkají právě před extremisty a teroristy, kteří jsou za pařížské útoky odpovědní,“ tvrdí mluvčí UNHCR Melissa Fleming. „Extremismus může být poražen světem, který vítá Syřany. Ale svět, který Syřany a muslimské uprchlíky odmítá, pouze živí extremistickou propagandu.“ Evropská extrémní pravice okamžitě využila nepotvrzených informací o tom, že jeden z útočníků měl pas syrského uprchlíka, a začala požadovat uzavření hranic.
V roce 2015 přicestovalo do Evropy zcela mimořádné množství uprchlíků. Organizace Human Rights Watch v polovině listopadu oznámila, že se jich především do Řecka a Itálie dostalo už přes osm set tisíc. Podle UNHCR jich 84 procent přišlo ze Sýrie, Afghánistánu, Eritreje, Somálska a Iráku.
Norská odpověď
Podle agentury AFO se norské politické strany ve čtvrtek shodly na zpřísnění azylové politiky tak, aby uprchlíky odradila od cesty do jejich země. Od počátku roku zažádalo v zemi s 5,2 miliony obyvatel o azyl už 29 tisíc lidí, včetně 2 500 lidí jen za minulý týden.
Vládní Konzervativci a protiimigrační populisté ze Strany pokroku se domuvili se svými středovými spojenci i socialistickou opozicí, a získali tak výraznou většinu v parlamentu podporující omezení počtu přistěhovalců přicházejících do Skandinávie. Shoda panuje i v případě omezení sociální podpory žadatelů o azyl na úroveň sousedních severských zemí. Politici tak chtějí docílit toho, aby se stalo Norsko méně lákavou cílovou zemí a aby se urychlil proces vyhošťování odmítnutých žadatelů. Mají se také ztížit podmínky získání trvalého pobytu i sloučení rodiny.
Autorka je redaktorka televize Al-Džazíra.
Z anglického originálu Refugee nationalities screened at borders: witnesses, publikovaného na webu stanice Al-Džazíra, přeložil Václav Drozd.