Za obzorem jsou slyšet písně bratří a sester
stavících z trosek nový, lepší svět
pro všechny, kdo o něj stojí
nejen pro sebe!
Na spáleništích starého světa
se rodí, rozkvétá, černorudý květ
Dost bylo zášti a příkoří
zloby,
a životů zmařených tím nejnižším z pudů
dost bylo okovů, mříží, zdí a hranic,nástrojů kontroly a lží!
Semkněme se pevně, v šiky z našich srdcí,
když jeden padne, druzí dva půjdou za něj dál
protože není na světě síly
co touhu po svobodě skolí
nám nevládne žádný
samozvaný pán!
Prapory v barvách
solidarity a bratrství
nad našimi hlavami věčně budou vlát
zaťaté pěsti i podané dlaně
pevní ve své touze
žádná vláda, žádné hranice, žádný stát!