Praha – Ruzyně, 31/7/2015
Cítím v ústech mořskou vodu
Při myšlenkách na vaše utrpení
bratři a sestry
stojím vám po boku
u plotu s ostnatým drátem!
Protože žádná lidská bytost
není na Zemi ilegální
to jen lež a zákony
posvěcují nelidskost.
Oči mne pálí
smutkem a od slzného plynu
když slyším o demonstracích
zvůle státu
proti lidem, co se nechtějí vzdát
svých práv a touhy – po svobodě, či po vzdělání
– odpovědí je jim jen čistá arogance moci
násilí, krev a válka.
Slyším dunivé výbuchy bomb a raket
vidím lid, zneužitý svými “spojenci”
– intelektuálové se bouří
uragány ve sklenicích vody
pěstmi hrozivě tlučou do stolů
a podpisy plní petiční archy
v uzavřených ostrovech
prozatímní svobody, v kavárnách plných
tolerance a míru.
Jsem s vámi všemi
zajatými
ve věznicích, lágrech, nebo ulicích měst
na tisících místech
Má duše je s vámi,
na ulici, v dřungli, či vyprahlé poušti
umírám a zase se znovu vracím
a z tohoto koloběhu
se rodí nová naděje!
Jsem s vámi, vy se mnou,
všichni spolu, spojení touhou
dostat se na svobodu
získat ji pro všechny
pro všechen život,
nedělený na MY a ONI.
Jsem s vámi, vy se mnou,
všichni spolu!