Odbor bezpečnostní politiky MV uvolnil před pár dny veřejnou verzi situační zprávy o extrémismu za II. pololetí roku 2019. Kromě změny periodicity nepřináší opět nic převratného. Nic neříkající mlžení, opírající se pouze o veřejně dostupné zdroje a žádné konkrétní zpravodajské aktivity.
Jako obvykle zveřejňujeme její vybrané nejpodstatnější části. V případě zájmu si můžete stáhnout i celou zprávu. Je uložena na zabezpečeném serveru.
Přesto – PŘI STAHOVÁNÍ DBEJTE NA PRAVIDLA BEZPEČNÉ
PRÁCE NA INTERNETU!!!
Celá zpráva ke stažení v PDF ZDE .
1. Informace k vývoji extremistické scény ve 2. pololetí roku 2019
1.1. Shrnutí
Dochází k další polarizaci společnosti a nárůstu intenzity nenávistných projevů. Někteří starší neonacističtí aktivisté průběžně obnovují své dřívější aktivity. Detektivové obvinili další dvě osoby v souvislosti s údajnou účastí v konfliktu na východě Ukrajiny. Dominik Kobulnický byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání šest a půl roku. Z teroristických trestných činů byli obžalováni bratři Shehadehovi a Fátima Hudková. Anarchisté a dogmatičtí komunisté procházejí obdobím stagnace a obtížně oslovují veřejnost.
1.2. Pravicoví extremisté
Po letech stagnace došlo k obnovení aktivit neonacistického hnutí. Oživení na neonacistické scéně způsobili zejména starší aktivisté. Ti rezignovali na tradiční pravicově extremistické strany typu Dělnická strana sociální spravedlnosti (dále jen „DSSS“) a Národní demokracie (dále jen „ND“), které považují za neschopné, protkané informátory a vyčítají jim ideologickou zradu.
Nejaktivnějším neonacistickým subjektem byla Národní a sociální fronta. Na konci srpna uspořádala v Hořicích mezinárodní setkání pravicových extremistů. Zúčastnili se ho i jejich němečtí, slovenští, maďarští, ukrajinští, ruští, či švédští kolegové. Na akci zahrály neonacistické kapely a byly zde distribuovány propagandistické materiály. Ruský řečník varoval své zahraniční kamarády, aby nedůvěřovali ruským bezpečnostním složkám, jejichž údajná podpora je podle jeho slov pouze účelová. Příznivci Národní a sociální fronty se přihlásili k posprejování památníků Rudé armády v Ostravě a Brně. Mělo jít o projev solidarity s jejich maďarskými protějšky, kteří si připomínali potlačení maďarského povstání v roce 1956. V listopadu bylo v souvislosti s posprejováním památníku v Brně podmíněně zastaveno trestní stíhání pro trestné činy poškození cizí věci a výtržnictví proti bývalému předsedovi Dělnické mládeže Jakubovi Svobodovi.
K neonacismu se nadále hlásili i někteří fotbaloví chuligáni. Neonacistické aktivisty bylo možné spatřit, společně s hooligans, během protestů proti průvodům LGBT komunity v Praze a Plzni. V případě některých starších neonacistických fotbalových chuligánů lze sledovat i jejich zapojení do násilné či jiné trestné činnosti, která nesouvisí se sportovními utkáními.
DSSS, společně s Dělnickou mládeží, nadále procházela obdobím úpadku. Jejich členové byli ochotni udělat pro zviditelnění i dříve nemyslitelné aktivity, včetně natočení agitačních rapových písní pro mládež, či účasti na shromáždění za zachování pomníku maršála Koněva. DSSS i torzo její mládežnické organizace si byly vědomy toho, že původní sympatie neonacistů už ztratily, a proto hledaly nové partnery spíše v prostředí domobran, konzumentů prokremelsky orientovaných webů či obecně v širokém spektru nespokojených a vyhroceně nacionalisticky orientovaných občanů. Předseda DSSS Tomáš Vandas se např. sešel s Ivanem Kratochvílem z Československých vojáků v záloze za mír nebo se účastnil tzv. „vlasteneckého setkání“ v Příčovech. „Dělníci“ ventilovali své názory zejména na internetu. Do ulic je přiměla vyjít pouze touha bojovat s údajným „homosexualismem“.
Zájem médií vyvolaly tzv. Hlídky Dělnické mládeže, složené z několika aktivistů, kteří se filmovali během údajného „zajišťování“ pořádku. Na internetu se hlídky pochlubily např. „rozehnáním feťáckých individuí“. Předseda Dělnické mládeže Martin Aubrecht se prezentoval výrokem o nutnosti urychlené převýchovy české mládeže.
Národní demokracie uzavřela spojenectví s Liberálně demokratickou stranou Ruska. Předseda této ruské strany Vladimir Žirinovskij se nicméně nechal v jiné souvislosti slyšet, že nemělo dojít ke stažení sovětských vojsk z východní Evropy a že Josif Stalin měl do východní Evropy poslat „skutečnou okupační armádu“ a „všem zavřít huby“. Nejvyšší soud zamítl dovolání jejího předsedy Adama Benjamina Bartoše, který v loňském roce obdržel dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou za vydávání antisemitských publikací a další nenávistné projevy. ND se rovněž odvolala proti rozsudku Městského soudu v Praze, který zamítl její žalobu na Ministerstvo vnitra pro zmiňování ve zprávách o extremismu.
Krajský soud v Praze pravomocně ukončil trestní stíhání bývalých představitelů hnutí Národní odpor. Obvodní soud pro Prahu 2 zprostil obžaloby šest žen spojených s hnutím Resistance Women Unity. Obvodní soud pro Prahu 10 napodruhé osvobodil tři příznivce klubu Sigma Olomouc, kteří čelili obžalobě z útoku na osobu tmavé barvy pleti v pražské tramvaji. Obvodní soud pro Prahu 1 udělil půlroční podmíněný trest s dvouletou zkušební dobou a peněžitý trest 30.000,- Kč Radkovi Mansfeldovi za hajlování na dubnovém shromáždění hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále jen „SPD“) na pražském Václavském náměstí. Pražský městský soud mu posléze trest potvrdil. Trestním příkazem byla odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody na šest měsíců s dvouletou zkušební dobou žena, která na téže akci měla na sobě řetízek s nacistickou symbolikou. Zatím nepravomocně byla teplickým soudem k podmíněnému trestu odnětí svobody na osm měsíců s třicetiměsíční zkušební dobou odsouzena Romana Frieselová, která v roce 2018 hajlovala na shromáždění DSSS v Dubí. Probíhal soud se dvěma muži, kteří čelí obžalobě, že v roce 2018 umístili do areálu památníku v Letech urážlivé protiromské nápisy. Příbramští policisté obvinili z několika nenávistně motivovaných trestných činů muže, který se na internetu měl prezentovat rasistickými příspěvky a neonacistickou symbolikou. Pražští detektivové obvinili muže, který měl hajlovat před Lauderovými školami.
Na mezinárodní antisemitské webové stránce „Judas Watch“, která monitoruje „zrádce rasy“ byly uvedeny mj. čtyři české neziskové organizace.
1.3. Projevy předsudečné nenávisti
Kauza kolem pomníku maršála Koněva v Praze ukázala, že tradiční politologické kategorie se rozmělňují a dřívější ideologičtí oponenti mohou nalézt v některých případech společné téma. Proti odstranění sochy tak společně protestovali dogmatičtí komunisté, příslušníci domobran, zástupci dezinformačních médií šířících nenávistné předsudky, protiimigrantští a protimuslimští aktivisté či bývalí neonacisté. Docházelo i k paradoxním situacím, kdy např. protest za zachování sochy sovětského vojevůdce doprovázela hudba bývalého neonacisty Tomáše „Ortela“ Hnídka. Pojítkem těchto skupin je deklarovaný pozitivní vztah k vlasti a Ruské federaci.
Srpnové vlastenecké setkání v Příčovech, které pořádalo Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže, hostilo podle pořadatelů „výrazné vlastenecké osobnosti“. Bylo koncipováno jako protipól vůči Prague Pride. Vedle protiislámských aktivistů, zástupců domobran, či novinářů z dezinformačních médií se ho zúčastnil i předseda DSSS Tomáš Vandas.
Vedle tradičních témat, která dříve štěpila českou společnost, byla generována témata nová. Výše zmíněné skupiny tato nová témata (typicky např. kauza Koněv) ochotně přebíraly. Dochází přitom k dalšímu vyhrocování antipatií. Běžně dochází k verbálním urážkám, evidovány jsou výhružky, výjimečně i fyzické konflikty.
Rozšířilo se i spektrum adresátů urážek a výhrůžek. Napadány jsou i osoby, které nepatří do žádné národnostní, etnické či náboženské menšiny. Typicky lze zmínit lidskoprávní aktivisty, pracovníky neziskových organizací či některé politiky.
Alarmující jsou rovněž cílené výhrůžky adresované některým novinářům, kteří se věnují rasistickým a xenofobním subjektům, médiím šířícím nenávistné předsudky či samozvaným nenávistným domobraneckým subjektům.
Městský soud v Praze potvrdil bývalému tajemníkovi hnutí SPD roční podmíněný trest s dvouletou zkušební dobou a peněžitý trest ve výši 70.000,- Kč za rasistické výroky pronesené v roce 2017 v Poslanecké sněmovně. Jaromír Balda, odsouzený za teroristický čin, který chtěl svést na muslimy, neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil osvobozující rozsudek v případu Vítězslava Kroupy, který měl údajně psát nenávistné texty na adresu prvňáčků tmavé barvy pleti z teplické Základní školy Plynárenská. Případem se bude znovu zabývat teplický soud. Okresní soud v Přerově začal projednávat případ muže a ženy, kteří měli údajně v dubnu 2019 napadnout v Lipníku nad Bečvou skupinu romských dětí. Dvojice čelí obžalobě z výtržnictví, ublížení na zdraví a hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 10 zahájilo prověřování výroků asistenta poslance Jaroslava Foldyny Milana Krafta namířené proti imigrantům. Okresní soud v Plzni se opět vrátil k projednávání případu ženy, která psala na sociální síti o zapalování autobusů s migranty. Okresní soud v Teplicích vydal trestní příkaz související s případem dvojice, která vyhrožovala v šanovském parku kolemjdoucím, o kterých předpokládala, že jsou muslimské víry. Soud uznal muže a ženu vinnými z přečinu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci a oběma uložil trest odnětí svobody s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu a zároveň trest peněžitý. Disciplinární komise Českého svazu ledního hokeje udělila pokutu prostějovskému klubu pro rasistické urážky na adresu úspěšného romského hokejisty. Již v květnu dostal podmíněný trest za protiromské urážky „předvolávač“ kotle klubu Kometa Brno.
1.4. Paramilitární a domobranecké skupiny
Ministerstvo vnitra připravilo návrh Zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky, který zakazuje a trestá vznik ozbrojených skupin, jako jsou domobrany, milice nebo obdobné ozbrojené složky, které by chtěly své politické, náboženské nebo jiné obdobné cíle prosazovat ozbrojeným způsobem. Návrh zákona reaguje mj. na dlouhodobý fenomén samozvaných rasisticky a xenofobně zaměřených paramilitarních skupin. Domobranecké skupiny, podporované některými dezinformační weby, proti této legislativní aktivitě začaly ihned protestovat. Nezřídka zaznívala myšlenka, že Ministerstvo vnitra záměrně utlačuje „vlastenecké“ síly, aby usnadnilo islamizaci České republiky. Zemská domobrana nicméně ke konci roku sama ukončila činnost.
Nadále platilo, že domobrany sdružovaly reálně pouze desítky osob důchodového a předdůchodového věku, které fakticky nevyvíjely téměř žádnou aktivity. Některá dezinformační média a prokremelští aktivisté záměrně šíří zavádějící informace o tom, že se jedná o široké spektrum „vlastenecky“ zaměřených a dobře vycvičených osob, které jsou připraveny bránit zájmy České republiky. Reálně jsou tyto skupiny stále paralyzovány osobními animozitami a neschopností koordinovat logisticky náročnější aktivitu.
Ve sledovaném období došlo k setkání předsedy DSSS Tomáše Vandase a velitele Československých vojáků v záloze za mír Ivana Kratochvíla. Představitel Národní domobrany Marek Obrtel navštívil v září s dalšími osobami Ruskem anektovaný krymský poloostrov. Velitel Zemské domobrany Ivo Gec uvedl, že „přichází doby, kdy zrádci a rozvraceči nebudou trestáni jenom slovně“.
1.5. Anarchistické hnutí
Po vyklizení Kliniky dočasně polevily squatterské aktivity. Výraznou roli sehrál i systematický postup exekutora, který důsledně požadoval uhrazení nákladů na exekuci žižkovského squatu. Ve prospěch kolektivu z Kliniky byly pořádány benefiční akce.
V rámci solidárních akcí se stíhanými či vězněnými anarchisty byli podporováni obžalovaní v tuzemské kauze Fénix II a dále pak i Markéta Juřicová. Tato aktivistka dostala od obvodního soudu v Karviné dvouměsíční podmíněný trest s roční zkušební dobou za transparent s nápisem „Fuck gender. Take the molotov, burn the police“ nesený v loňském průvodu Prague Pride. Proti rozsudku se odvolala. Tuzemští anarchisté se rovněž přihlásili k Mezinárodnímu týdnu anarchistických vězňů.
V prostředí internetu nadále vznikaly české texty oslavující a podporující násilné akce zahraničních anarchistů. Ze zahraničních událostí v anarchistické scéně rezonovalo zejména dění v syrském regionu Rojava a aktivity řeckých úřadů namířené proti radikálním aktivistům obývajícím squaty v aténské čtvrti Exarchia.
Roztříštěné anarchistické hnutí v rámci hledání nových příznivců často sázelo na ekologii. Někteří aktivisté z tohoto spektra se snažili toto téma přivlastňovat, resp. prezentovat ho jako ryze anarchistické, či demonstrovat, že hlavními hybateli ekologických protestů jsou právě anarchisté. K tématu ekologie se hlásili prostřednictvím různých aktuálních událostí. Radikální anarchisté v oblasti ekologie preferují přímou akci ve formě blokád, či konfrontování „nástrojů systému“, tedy zejména ničení věcí, které dle anarchistů vykořisťují či ničí přírodu.